Zinko-uhlíkový článek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Typo |
m Robot: opravy pravopisu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4:
Byl vynalezen na základě [[Leclancheův článek|Leclancheova článku]], s nímž má stejné chemické složení.
Jeho
== Složení ==
Zápornou [[elektroda|elektrodu]] tvoří [[zinek|zinkový]] kalíšek, který zároveň tvoří vnější obal článku.
Řádek 16:
Mezi kladnou elektrodou (práškem) a zinkovým obalem se nachází [[separátor]] ze savého papíru kvůli zabránění přímému kontaktu mezi elektorodami a přitom umožňuje průchod elektrolytu mezi elektordami.
== Konstrukce ==
[[
Článek je nejčastěji konstuován tak, že zinkový kalíšek tvoří zároveň vnější obal článku. Toto řešení sice snižuje cenu, ale v případě, že zde není přítomen žádný další nepropustný obal, může dojít k vytečení článku. V
== Vytečení článku ==
[[Soubor:Leaked zinc-carbon.jpg|thumb|Vytečené a zkorodované články.]]
Řádek 45:
Kapacita tužkové baterie se pohybuje okolo 600–800 mAh při vybíjení proudem 100 mA do konečného napětí 0,9 V.
= Zinko-chloridový článek =
Zinko-chloridový článek je vylepšená verze [[zinko-uhlíkový článek|zinko-uhlíkového článku]].
Hlavním rozdílem mezi zinko-chloridovým a zinko-uhlíkovým článkem je náhrada elektrolytu z [[chlorid amonný|chloridu amonného]] z větší části za [[chlorid zinečnatý]] (ZnCl<sub>2</sub>).
Řádek 58:
:Zn(''s'') + 2 MnO<sub>2</sub>(''s'') + ZnCl<sub>2</sub>(''aq'') + 2 H<sub>2</sub>O(''l'') → 2 MnO(OH)(''s'') + 2 Zn(OH)Cl(''aq'')
== Vytečení článku ==
Záměna elektorlytu se projeví na tvorbě vody v článku. Zatímco v případě klasiockého zinko-uhlíkového voda vznikala a bylo riziko vytečení do přístroje, v tomto případě se voda při vybíjení spotřebovává, tím pádem je článek na konci své životnosti opravdu suchý.
| |||