Mantra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopis, doplnění, upřesnění
w
Řádek 1:
<br />'''Mantrou''' (v [[sanskrt]]u मन्त्रः, od kořene man- myslet, a přípony –tra, označující nástroj, v [[čínština|čínštině]] se užívá slovo '''čen-jen''', v [[pinyin]]u '''zhenyan''', 眞言, doslova „pravdivá slova“, v [[japonština|japonštině]] se užívá výraz '''šingon''', odvozený z čínského termínu) se nazývá [[védská metrika|metrická]] část védského hymnu, která se jmenuje ''rig'', ''jadžus'' nebo ''sáman'', v rozsahu od několika slabik až po několik vět. Ve východních [[náboženství]]ch jako je [[hinduismus]] či [[buddhismus]] slouží tato součást, v rozsahu od několika slabik až po několik vět, k opakovanému recitování nebo opakování. Mantry se užívají vk meditaci (opakování v mysli) nebo se recitují nahlas. Většinou se jedná o sled slabik, jejichž význam nelze určit, kde jde hlavně o zvukovou hodnotu a podpoření přirozené schopnosti mysli zklidnit se a soustředit se na zvukovou vibraci. Účelem většiny manter je dosáhnout vysvobození ([[mókša|mókšy]]). Oslavné a povznášející mantry se většinou recitují nahlas.
 
== HinduistickáMantra mantrav hinduismu ==
V hinduismu existuje přesvědčení o totožnosti jména a toho, co je tím jménem označeno, proto opakování jména něčeho zpřítomňuje to označované - „neomezená účinnost manter vyplývá z toho, že jsou (nebo se alespoň správným přednesem mohou stát) 'předměty', které představují“<ref>M. Eliade: Jóga, nesmrtelnost a svoboda. Argo 1999, str. 167.</ref>. Už v nejstarších indických spisech (Jadžurvéda) se objevuje mantra óm (psána většinou a-u-m), která je ztotožňována se všemi velkými bohy. Dlouhou dobu se mantry netěšily takové popularitě jako dnes a byly používány pouze při rituálech. Ovšem změna byť jediného písmene v mantře by způsobila smrt toho, kdo ji pronáší<ref>H. Preinhaelterová: Hinduista od zrození do zrození. Vyšehrad 1997, str. 100.</ref>. Impulzem k nárůstu popularity manter bylo rozšíření [[tantrismus|tantrismu]] (od zač. letopočtu), který poukazoval na to, že pomocí mantry lze dosáhnout spásy ([[mókša|mókšy]]).
Mantry jsou v zásadě původně hymny Véd, později byly bráhmany sestaveny skupiny výroků z těchto hymnů doprovázející mnoho druhů složitých védských obětí souvisejících vždy s udržováním chodu světa skrze oběť a nebo s obřady plnění přání obětníka silou oběti, je-li v souladu s [[dharma|dharmou]], pravidly védského vidění řádu světa.
Mantry jsou mocné prostředky osvobození a meditace, opakování jmen bohů, nebo jmen Božích (Nárájany, Šivy, Ganapatiho, Súrji, Déví) v ágama a nigama, dílech klasického hinduismu. Mantry také složilysloužily nak zaháněníneutralizaci kouzel a léčení nemocí (AtharvavédahAtharvavéda).
 
Většina hinduistických manter jsou úryvky z různých posvátných textů (většinou [[Védy]] nebo [[Upanišady]]). Některé vyloženě tantrické mantry ale nemusí dávat vůbec žádný smysl: ''hrím, hrám, hrúm, phat'' atd. (tzv. bídža, neboli semenné mantry) - je zde hlavní zvuková hodnota. Dokonce existují i názory, podle kterých je mantra účinná i když ten, kdo ji opakuje, vůbec neví, co znamená<ref>Šrí Svámí Šivánanda: Mantra jóga. Fontána 2004, str. 23, 93 (i jinde).</ref>. Účelem většiny manter je dosáhnout vysvobození (mókšy) - ''„Pronášením mantry, která vyjadřuje absolutního Boha, povznese adepta k ztotožnění se s ním, čímž se jeho vědomí stane samotnou mantrou.“''<ref>Śiva-sútra 23 (př. Rasa Ravi)</ref> Mimoto často slouží i k získání zdraví, odvrácení nepřátel apod. Podmínkou úspěchu je jen zopakovat mantru dostatečněkrát (většinou v řádu desetitisíců).
Řádek 19:
 
V esoterních směrech tantrismu a [[jóga|jógy]] se mantra nejdříve musí „probudit“. Mantra zde používaná většinou neměla žádný smysl, ale v meditaci se mohl její význam vyjevit. Tím se probudila a ten, kdo toho dosáhl získal moc mantry (mantra siddhi).
Systém čtyř prazvuků, pará, kořenné a nerozlišitelné, šabdabrahman, pašjantí, daleko vidící, samohlásky jako příčiny světa, madhjamá, souhlásky a tattvy, ideje a elementy seřazené do pětic skupin (varga), jako kalá, tanmátrá a bhúta (elementy), jakož vnější zvuky a projevená logika mysli (vaikharí, v prostoru se šířící, vi-khara), pochází z filosofie génia grammatiky 4. až 5. století Bhartrhariho[[Bhartrhari]]ho. Zároveň je to výstup hadí síly od nerozlišitelného zvuku anáhatanáda ke zvuku pojmů a manter, naopak vesmírná energie Brahmanu (paramášakti) sestupuje do člověka od temene hlavy po konec páteře a tak vnáší logiku nadvědomí (buddhismus: pradžňápáramitá a bódhi) nebo milost Brahmanu (Šivy, Višnua...) do člověka. Znakem je šesticípá hvězda (jantra) sjednocení v lotosu srdce anáhata.
Mantry jsou buď prostředkem magie a kouzel, podporou meditace a poznání, léčitelem v ájurvédě nebo povozem (mantrájána) k osvobození jako bídža (semenná slabika) aum a statisíce dalších.
Mantréšvarové jsou vládci manter a jejich významu.