Mantra: Porovnání verzí

<br />'''Mantrou''' (v [[sanskrt]]u मन्त्रः, od kořene man- myslet, a přípony –tra, označující nástroj, v [[čínština|čínštině]] se užívá slovo '''čen-jen''', v [[pinyin]]u '''zhenyan''', 眞言, doslova „pravdivá slova“, v [[japonština|japonštině]] se užívá výraz '''šingon''', odvozený z čínského termínu) se nazývá [[védská metrika|metrická]] část védského hymnu, která se jmenuje ''rig'', ''jadžus'' nebo ''sáman''. Ve východních [[náboženství]]ch jako je [[hinduismus]] či [[buddhismus]] slouží tato součást, v rozsahu od několika slabik až po několik vět, k opakovanému recitování nebo opakování. Mantry se užívají v meditaci (opakování v mysli) nebo se recitují nahlas. Většinou se jedná o sled slabik, jejichž význam nelze určit, kde jde hlavně o zvukovou hodnotu a podpoření přirozené schopnosti mysli zklidnit se a soustředit se na zvukovou vibraci. Účelem většiny manter je dosáhnout vysvobození ([[mókša|mókšy]]). Oslavné a povznášející mantry se většinou recitují nahlas.

V hinduismu tak existuje přesvědčení o totožnosti jména a toho, co je tím jménem označeno, proto opakování jména něčeho zpřítomňuje to označované - „neomezená účinnost manter vyplývá z toho, že jsou (nebo se alespoň správným přednesem mohou stát) 'předměty', které představují“<ref>M. Eliade: Jóga, nesmrtelnost a svoboda. Argo 1999, str. 167.</ref>. Už v nejstarších indických spisech (Jadžurvéda) se objevuje mantra óm (psána většinou a-u-m), která je ztotožňována se všemi velkými bohy. Dlouhou dobu se mantry netěšily takové popularitě jako dnes a byly používány pouze při rituálech. Ovšem změna byť jediného písmene v mantře by způsobila smrt toho, kdo ji pronáší<ref>H. Preinhaelterová: Hinduista od zrození do zrození. Vyšehrad 1997, str. 100.</ref>. Impulzem k nárůstu popularity manter bylo rozšíření [[tantrismus|tantrismu]] (od zač. letopočtu), který poukazoval na to, že pomocí mantry lze dosáhnout spásy ([[mókša|mókšy]]).

Mantry jsou v zásadě původně hymny Véd, později byly bráhmany sestaveny skupiny výroků z těchto hymnů doprovázející mnoho druhů složitých védských obětí souvisejících vždy s udržováním chodu světa skrze oběť a nebo s obřady plnění přání obětníka silou oběti, jelije-li v souladu s [[dharma|dharmou]], pravidly védského vidění řádu světa.

Mantry se pak mění najsou mocné prostředky osvobození a meditace, opakování jmen bohů, nebo jmen Božích (Nárájany, Šivy, Ganapatiho, Súrji, Déví) v ágama a nigama, dílech klasického hinduismu. Mantry také složily na zahánění kouzel a léčení nemocí (Atharvavédah).

Většina hinduistických manter jsou úryvky z různých posvátných textů (většinou [[Védy]] nebo [[Upanišady]]). Některé vyloženě tantrické mantry ale nemusí dávat vůbec žádný smysl: ''hrím, hrám, hrúm, phat'' atd. (tzv. bídža, neboli semenné mantry) - je zde hlavní zvuková hodnota. Dokonce existují i názory, podle kterých je mantra účinná i když ten, kdo ji opakuje, vůbec neví, co znamená<ref>Šrí Svámí Šivánanda: Mantra jóga. Fontána 2004, str. 23, 93 (i jinde).</ref>. Účelem většiny manter je dosáhnout vysvobození (mókšy) - ''„Pronášením mantry, která vyjadřuje absolutního Boha, povznese adepta k ztotožňeníztotožnění se s ním, čímž se jeho vědomí stane samotnou mantrou.“''<ref>Śiva-sútra 23 (př. Rasa Ravi)</ref> Ale mimo toMimoto často slouží i k získání zdraví, odvrácení nepřátel apod. Podmínkou úspěchu je jen zopakovat mantru dostatečněkrát (většinou v řádu desetitisíců).

Mantru je možno doříkávánodříkávat čtyřmi způsoby:

1. ''vaikharivaikharí'' - jasně nahlas

2. ''nadhjamamadhjamá'' - potichu (aby ostatní neslyšeli)

3. ''pašjantipašjantí'' - v myšlenkách

4. ''parapará'' - mantra se zde jeví jako prazvuk, základ všech ostatních zvuků, který je nevyslovitelný

V esoterních směrech tantrismu a [[jóga|jógy]] se mantra nejdříve musí „probudit“. Mantra zde používaná většinou neměla žádný smysl, ale v meditaci se mohl její význam vyjevit. Tím se probudila a ten, kdo toho dosáhl získal moc mantry (mantra siddhi).

Systém čtyř prazvuků, pará, kořenné a nerozlišitelné, šabdabrahman, pašjantí, daleko vidící, samohlásky jako příčiny světa, madhjamá, souhlásky a tattvy, ideje a elementy seřazené do pětic skupin (varga), jako kalá, tanmátrá a bhúta (elementy), jakož vnější zvuky a projevená logika mysli (váikharívaikharí, v prostoru rozdělanáse šířící, vi-khara), pochází z filosofie génia grammatiky 4. až 5. století BhartharihoBhartrhariho. Zároveň je to výstup hadí síly od nerozlišitelného zvuku anáhatanáda kke zvuku pojmů a manter, naopak vesmírná energie BrahmanaBrahmanu (paramášakti) sestupuje do člověka od temene hlavy po konec páteře a tak vnáší logiku nadvědomí (buddhismus: pradžňápáramitá a bódhi) do člověka a nebo milost BrahmanaBrahmanu (Šivy, Višnua...) do člověka. Znakem je šesticípá hvězda (jantra) sjednocení v lotosu srdce anáhata.

Mantry jsou buďtobuď prostředkem magie a kouzel, podporou meditace a poznání, léčitelem ájurvédyv ájurvédě nebo povozem (mantrajánamantrájána) k osvobození jako bídža (semenná slabika) ÁUMaum A STATISÍCEa DALŠÍCHstatisíce MANTERdalších.

Hadí síla, Robert Nový, vyd. Onyx, Praha.
Čakramy ČAKRAMYna NAdráze DRÁZE SUŠUMNYsušumny I, II, Robert Nový, vyd. Onyx. 2001,
Cesta sedmi vesmíry, Kamila Ráčková, R. Nový, 1994,.

V '''buddhismu''' je '''mantra''' chápána jako zvuková vibrace, kořenná mantra zvaná bídža a vidjá vztahující se k určitému [[buddha|buddhovi]] nebo [[bodhisattva|bodhisattvovi]]. MantraBídža ukazujeje nazakončena dokonalénosovým vlastnostizvukem mysliM a ten,vidjá kdo ji opakuje v meditaci nebo mimo ni (pod podmínkouH, že následuje metodu a ústní předání od učitele), postupně dosahuje těchto vlastností. Mnoho manterbídža je tajnýchmužské a předávávidjá ježenské jen [[láma]] při [[Iniciace (buddhismus)|iniciaci]] nebo [[lung|lungu]], proto zde není ani většina uvedenapřirozenosti. Nemělo by ani smysl je opakovat před setkání s lámou, protože je potřeba jisté "zasvěcení".

* OMóm MANImani PÄMEpäme HUNGhung - Nejznámější buddhistická mantra bódhisattvy soucitu [[Avalókitéšvara|Avalókitéšvary]] (Čänräzig). Ne náhodou se nazývá mantrou soucitu. Zaměřuje se totiž právněprávě na něj, ale tím je užitečnýužitečná proproti všechnyvšem rušivérušivým emoceemocím, tedy pro stavystavům mysli přinášejícípřinášejícím utrpení (nevědomost, ulpívání, nenávist, pýcha, chtivost, závist a žárlivost). Většinou působí na mysl až po větším počtu opakování (v řádu desetitisíců), ale vždy je důležitá motivace. Jednotlivé slabiky mantry OMóm MANImani PÄMEpäme HUNGhung působí takto:

** OMóm – odstraňuje pýchu a tendenci znovuzrozovat se mezi bohy

** MAma – působí na žárlivost a tendenci znovuzrozovat se mezi polobohy

** NIni – připoutanost, zabraňuje znovuzrozování mezi lidmi

** PEpä – odstraňuje nevědomost a nebezpečí zrodit se jako zvíře

** MEme – odstraňuje chamtivost a šancinebezpečí zrodit se v příštím životě jako duch

** HUNGhung – odstraňuje hněv a odvádí nás ze světa paranoie

* KARMAPAkarmapa ČENOčeno – Tato mantra se odříkává, abychom odstranili utrpení a dosáhli osvícení pro dobro všech bytostí. V překladu znamená "sílo všech buddhů, pracuj skrze nás". [[Karmapa]] je [[láma]] a láma je buddhou. Když se tedy obracíme je Karmapovi, obracíme se i k buddhům. Protože [[Karmapa]] zná všechny potřeby bytostí, můžeme díky síle svého soucitu a síle osvícené mysli splnit naše přání, když vyslovíme jeho mantru. Předal ji [[Mikjö Dordže|8. Karmapa Mikjö Dordže]] a výjimečně není v [[sanskrt|sanskrtu]], nýbrž v [[tibetština|tibetštině]].

* TEJATAtédžata OMóm GATEgaté GATEgaté PARAGATEparágaté PARASAMGATEparásamgaté BODHIbódhi SOHAsóha – Mantramantra dokazující možnost vystoupení z kola [[samsára|samsáry]].

* OMóm AMIami DEVAdéva HRÍhrí – Mantra se vyslovuje jako ''om ami deva šrí'' a je mantrou buddhy [[Amitábha|Amitábhy]]. Používá se při praxi [[Phowa|Phowy]] a často se opakuje při umírání bytostí.

ČAKRAMYČakramy NAna SUŠUMNĚsušumně, díl I A II, vyd. Onyx, 2001.

Cesta sedmi vesmíry, kamilaKamila Ráčková, R. Nový, 1996.