Vzduchové chlazení spalovacích motorů: Porovnání verzí

Účelem je udržet provozní teplotu motoru. Pokud je teplota motoru vyšší (nedostatečné chlazení, přehřívá se), může docházet k vznícení směsi či paliva dříve, než je ideální. Způsobuje to rázy, nadměrné zatěžování [[Klikový mechanismus|klikového ústrojí]], motor je hlučnější, klepe, dochází k přetěžování až degradaci [[Motorový olej|mazacího oleje]] a může dojít (v lepším případě) k zastavení chodu motoru vlivem vymezení vůlí různou [[Tepelná roztažnost|tepelnou roztažností]] dílů a neschopností oleje pokrýt zvýšené ztráty třením. V horším případě může být motor takto těžce poškozen či může dojít až k požáru. S rostoucí teplotou také klesá teoretická tepelná účinnost motoru (vizte [[Carnotův cyklus]]) .

Oproti kapalinovému chlazení může být vzduchové chlazení lehčí, má jednodušší konstrukci a menší rozměry (proto se používá například u [[Sekačka na trávu|sekaček na trávu]]), nehrozí únik chladícíchladicí kapaliny. Je nenáročné na údržbu, v zimě nehrozí zamrznutí chladicí soustavy (prasknutí bloku motoru), v horku nabízí vyšší potenciál díky absenci omezujícího média zprostředkovávajícího přestup tepla (u vody limit varu 100°C, ovlivnitelný mírně pouze přetlakem soustavy). Díky menší tepelné setrvačnosti je účinnější a spolehlivější v extrémních teplotních podmínkách. Motor se také rychleji zahřeje na provozní teplotu. Díky vyššímu tepelnému spádu je chladicí vzduch využit s vyšší účinností a vzduchové chlazení tak potřebuje ve srovnání s chlazením kapalinovým pro odvedení stejného množství odpadního tepla o 1/3 méně chladicího vzduchu. (I v případě chlazení kapalinového jde v konečném důsledku o chlazení vzduchové, jen s rozdílem použití většinou pomocného média, zprostřekovávajícího přenos tepla mezi chlazenými díly a okolím). Odpadá příkon pro pohon kapalinového [[Čerpadlo|čerpadla]] nepřímého chlazení.

Díky malé tepelné setrvačnosti dochází k většímu kolísání provozní teploty. Konstrukce také vyžaduje větší vůli mezi pístem a válcem z důvodů tepelné roztažnosti, což způsobuje, že je motor náchylnější ke klepání, může mít vyšší spotřebu oleje a úroveň emisí. [[Příkon]] ventilátoru, který spotřebuje kolem 4 – 10% výkonu motoru, snižuje celkovou účinnost i výkon. Motor je hlučnější, protože mezi spalovacím prostorem a okolím není izolační vrstva vody. Vzduchové chlazení se dá obtížněji regulovat. Díky vyššímu tepelnému spádu má vystupující chladicí vzduch vyšší teplotu. Chlazené části s žebry jsou rozměrnější. Proudění chladícíhochladicího média motorem musí být rychlejší a průřez kanálů větší, protože vzduch má (i se započtením většího tepelného spádu) řádově 1000x menší tepelnou kapacitu, než stejný objem vody. Teplejší pracovní prostor motoru vede k nepatrně nižší tepelné účinnosti.

[[Kategorie:ChladícíChladicí systém spalovacího motoru]]