Vorvaň obrovský: Porovnání verzí

Odebráno 25 642 bajtů ,  před 9 lety
Obsah stránky nahrazen textem „spravce jsi curak :)“
m (robot změnil: ro:Cașalot)
(Obsah stránky nahrazen textem „spravce jsi curak :)“)
spravce jsi curak :)
{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Vorvaň
| obrázek = sperm_whale1b.jpg
| popis obrázku = ''Scarred Giant'' — Výtvarník: Chris Harman [http://www.velvetgreencreations.com/Marinelife/marinlife.html]
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[Živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[Strunatci]] (Chordata)
| třída = [[Savci]] (Mammalia)
| řád = [[Kytovci]] (Cetacea)
| podřád = [[Ozubení]] (Odontoceti)
| čeleď = [[Vorvaňovití]] (Physeteridae)
| rod = Vorvaň (''Physeter'')
| binomické jméno = Physeter macrocephalus
| druh popsal = [[Carolus Linnaeus|Linnaeus]], [[1758]]
}}
 
'''Vorvaň''', též '''vorvaň obrovský''', '''tuponosý''' nebo '''tupočelý''' ('''''Physeter catodon''''', '''''macrocephalus''''', '''''orthodon''''' nebo '''''australasianus''''') je největší z [[Ozubení|ozubených velryb]] a věří se, že jde o vůbec největší ozubené zvíře na světě, jaké kdy žilo – největší doložený jedinec pravděpodobně dosahoval až 28 metrů délky a váhy 150 tun. Anglický název ''Sperm Whale'' souvisí s mléčně bílou substancí '''spermacet''' nacházející se v její hlavě a původně zaměněnou se [[Spermie|spermatem]]. Obrovská hlava vorvaně, jeho charakteristický tvar a v neposlední řadě ústřední role v románu [[Herman Melville|Hermana Melvilla]] ''[[Bílá velryba‎]]'', vedla mnoho lidí k tomu, že jej líčili jako [[archetyp]] velryby. Částečně díky Melvillovi je vorvaň obecně spojován s napůl mýtickým [[Leviatan]]em z biblických příběhů.
 
== Pojmenování ==
Slovo {{Cizojazyčně|ru|'''ворвань'''}} [''vorvaň''] v [[ruština|ruštině]] označuje tuk některých mořských zvířat, jako jsou velryby a tuleni. Český název zavedl [[Jan Svatopluk Presl]]. Původ staroruského „vorvoň“ jasný není, pravděpodobně je norský nebo laponský.
 
Historicky a ve slovanských jazycích (ruštině, polštině) je velryba známá také pod názvem ''kašalot''. Toto slovo pochází původně z [[portugalština|portugalského]] ''cachalote'', pravděpodobně odvozeného z ''cachola'', hovorově „hlava.“ Vorvani byli v [[Portugalsko|portugalském]] [[Atlantský oceán|atlantickém]] [[souostroví]] [[Azory]] až donedávna loveni.
 
== Fyzický popis ==
Vorvaň je výjimečný svou velkou hlavou, zvláště pak u samců. Hlava samců tvoří zpravidla třetinu délky jejich těla. Jedno z odborných druhových jmen ''macrocephalus'' je odvozeno z řeckého výrazu „velká hlava.“ Na rozdíl od hladké kůže většiny jiných velryb je kůže na hřbetu vorvaně obvykle hrbolatá, dobrovolníky pozorujícími velryby bývá přirovnávána k [[sušená švestka|sušené švestce]].<ref>{{Citace knihy | příjmení = Carwardine | jméno = Mark | titul = On the Trail of the Whale | vydavatel = Chapter 1. Thunder Bay Publishing Co | rok = 1994 | isbn = 1899074007}}</ref> Vorvani mají jednotně šedou barvu, která na slunečním světle může působit jako hnědá („Velká bílá velryba“ z [[Moby Dick|Melvillova románu]], pokud takové zvíře existovalo, byla [[albín]]em, a bílí vorvani byli skutečně pozorováni). Nepřekvapuje, že [[mozek]] vorvaně je největším a nejtěžším (mozek vzrostlého samce váží průměrně 7 kg, ale jsou známé i exempláře vážící 9,2 kg<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Kindersley
| jméno = Dorling
| odkaz na autora = Dorling Kindersley
| titul = 1001 otázka a odpověd
| vydání = 1
| vydavatel = TIMY spol. s.r.o.
| místo = Bratislava
| rok = 1996
| strany = 7 a 56
| isbn = 80-88799-24-4
}}</ref>). Vzhledem k velikosti těla však nejde o velký mozek.
 
Dýchací otvor tvaru 'S' je blízko vrcholu hlavy, posunutý na levou stranu těla. Vorvani jím vypouštějí směrem dopředu proudy páry, zřetelně slyšitelné na míle daleko. [[Hřbetní ploutev]] chybí, ale asi ve dvou třetinách páteře směrem od hlavy se nachází trojúhelníkovitý hrb vysoký 60-75 cm, který ploutev nahrazuje. Za tímto hrbem následuje ještě několik menších. [[Ocasní ploutev]] je také trojúhelníková a velmi tlustá. Před ponořením do hloubky ji velryba zvedá vysoko nad vodu.
 
Vorvani mají v dolní čelisti 20–26 párů kuželovitých [[zub]]ů. Každý z nich může vážit až jeden kilogram. Důvod existence zubů není zcela zřejmý. Odborníci se domnívají, že k lovu chobotnic (viz dále sekci Potrava) nutné nejsou a v přírodě byli nalezeni i dobře živení vorvani zcela bezzubí. Vědci se shodují, že zuby mohou užívat samci téhož druhu při útocích mezi sebou. Této hypotéze nasvědčuje
tvar zubů a široké mezery mezi nimi. V horní čelisti jsou přítomny rudimentární zuby, ale vyvinou se zřídka.
 
[[Sexuální dimorfismus]] (velká odlišnost samců oproti samicím) se u vorvaňů projevuje nejvýrazněji mezi všemi [[kytovci]]. Samci jsou typicky o 30 % až 50 % delší (16–18 m) než samice (12–14 m) a asi dvakrát těžší (50&nbsp;000 kg proti 25&nbsp;000 kg). Při narození měří samci i samice kolem 4 m a váží 1&nbsp;000 kg. Kvůli rozsáhlému lovu velryb se počet vorvaňů dramaticky snižuje, hlavně kvůli přednostnímu a intenzívnějšímu vybíjení větších samců, kteří mají více spermacetu (spermacetový olej měl velkou hodnotu zejména v 18. a 19. století – viz dále). V muzeu v [[Natucket]] je vystavena čelistní kost vorvaně dlouhá 5,5 m. Čelistní kost tvoří 20–25 % celkové délky těla vorvaně. Tento samec tedy mohl dosahovat až 28 metrů délky a vážit 150 [[metrická tuna|metrických tun]]. Dalším důkazem velkých jedinců je 5,2 m dlouhá čelist v muzeu v New Bedfordu, která mohla patřit samci 25,6 m velkému vážícímu 120–130 tun. Lodní knihy v nantucketském a bedforském muzeu jsou plné odkazů na velké vorvaně a záznamů o množství oleje z nich získaného, které dobře odpovídají velikosti těchto dvou příkladů. Dnešní vorvani mají v průměru 18&nbsp;m délky a váží 52 tun.
 
Vorvaň je hlavním příkladem živočicha, který se vyvinul [[K-stratég|K-selekcí]], jež se přisuzuje druhům, o kterých se odborníci domnívají, že se vyvíjely ve značně stabilních životních podmínkách. Tato relativně „snadná“ evoluce je přivedla k nízké porodnosti, pomalému dozrávání a k dlouhověkosti. Samice jsou březí každých čtyři až šest let a [[březost]] trvá přinejmenším 12 měsíců, ale může se protáhnout až na 18 měsíců. Starost o mláďata zabírá dva až tři roky. U samců trvá [[puberta]] asi 10 let mezi 10. a 20. rokem věku. Samci rostou do 30. až 40. roku věku a když je jim 50, nabývají již plné velikosti. Vorvani se dožívají 80 let.
 
Vorvani drží několik absolutních světových rekordů:
# Jsou to největší ozubení tvorové, jací kdy na Zemi žili.
# Vorvani jsou nejhlouběji se potápějící savci (byli nalezeni v hloubkách 2200 metrů zamotaní do telegrafních kabelů).
# Mají největší mozek mezi všemi žijícími tvory na této planetě, mozek vorvaního samce váží 7 kg, vyskytují se však jedinci s až 9kilogramovými mozky.
# Jejich kůže je nejtlustší. Na zádech a hlavě dosahuje tloušťka vorvaní kůže (nepočítaje podkožní tuk) asi 36 cm.
 
== Taxonomie ==
Vorvaně poprvé kategorizoval v roce [[1758]] [[Carl Linné|Linné]], který zařadil do rodu '''''Physeter''''' celkem čtyři druhy. Odborníci brzy zjistili, že existuje jen jeden druh. Ve většině současných publikací je vorvaň zařazen jako jediný druh čeledi '''''Physeteridae''''' (a tedy jediný druh svého rodu). Nejbližšími příbuznými vorvaně jsou [[kogie tuponosá]] a [[kogie Owenova]] z čeledi ''[[Kogiidae]]''.
 
Mead a Brownell (1993),<ref>Mead and Brownell (1993). Order Cetacea. In Don E. Wilson and DeeAnn M. Reeder (Eds.), ''Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference (Smithsonian Series in Comparative Evolutionary Biology)''. Washington : Smithsonian Institution Press. ISBN 1-56098-217-9</ref> zařadili všechny tři druhy do čeledi ''Kogiidae'' a vorvaňovi přiřadili [[binomické jméno]] '''''Physeter catodon'''''.
 
Následující text je výňatkem z [[Herman Melville|Melvilleovy]] knihy ''[[Bílá velryba]]'', v níž se široce rozebírá pojmenování a lidové tradice související s vorvaněm:
 
<blockquote>Tato velryba, známá starým Angličanům pod neurčitým jménem velryba trumpa a physeter nebo velryba s kovadlinovou hlavou, je dnešní cachalot ve Francii, Pottfish v Německu a macrocephalus v učeném světě. [část textu vynechána] Teď se zabýváme hlavně jeho jménem. Z hlediska filologického je nesmyslné. Před několika staletími, kdy vlastní hodnota vorvaně byla téměř naprosto neznáma a kde se jeho tuk získával jen náhodou z ryby vyvržené na břeh, tehdy bylo patrně všeobecně usuzováno, že vorvaninu lze vytěžit z tvora totožného s velrybou grónskou neboli pravou, v Anglii už známou. Dále převládal názor, že tato vorvanina neboli ''spermacet'' je sražená šťáva grónské velryby, ta, kterou označuje první půlka cizího slova. V oněch dobách byla vorvanina nesmírně vzácná a neužívalo se jí k svícení, nýbrž jen jako masti a léku. Kupovala se jen v lékárně, jako tam dnes kupujeme unci reveně. Když pak byla, jak se domnívám, postupem doby objevena pravá podstata vorvaniny, obchodníci nezměnili její jméno, nepochybně proto, aby zvýšili její cenu tak podivným náznakem její vzácnosti. A tak to pojmenování posléze musí být dáno velrybě, z které spermacet skutečně pochází. [z Melvillovy knihy ''Bílá velryba'', přeložili Klíma, Kornelová, Kosatík, Bednář, ISBN 80-902223-0-7, nakl. Moby Dick, Praha 1996, kapitoly 32 nazvané „Cetologie,“ str. 181–182]</blockquote>
 
Vědci soudí, že se vorvani během vývoje podřádu oddělili od jiných ozubených velryb poměrně brzy — asi před dvaceti milióny let.<ref>[http://www.pnas.org/cgi/content/full/98/13/7384 Evoluce vorvaňů] (anglicky)</ref>
 
== Spermacet ==
<div style="float:right;margin:0 0 1em 1em;text-align:center;">[[Soubor:Sperm whale2.jpg|zjizvený obr, vytvořil Chris Harman]]<br /><small>''Scarred Giant'' — výtvarník: Chris Harman [http://www.velvetgreencreations.com/Marinelife/marine2.html]</small></div>
 
[[Spermacet]] je polotekutá, voskovitá substance obsažená v hlavě vorvaně. Název se odvozuje od pozdně latinského ''sperma ceti'' (obě slova jsou ve skutečnosti vypůjčená z řečtiny) znamenajícího „sperma velryby“ (doslovně „sperma mořské nestvůry“). V angličtině se dokonce od spermacetu odvozuje lidový název této velryby (''Sperm Whale''). Substance samozřejmě není velrybím semenem, tato záměna byla omylem prvních velrybářů. Spermacet se nachází ve ''spermacetovém orgánu'' neboli v hlavových dutinách vpředu a nahoře nad lebkou velryby. Podobnou hmotu na pravé straně přední části hlavy velryby, hned nad horní čelistí, nazývají velrybáři ''junk'' (v doslovném překladu „odpad“). Ve spermacetovém orgánu se nachází měkká bílá substance plná spermacetu. Junk je tvořen pevnější substancí.
 
Přesná funkce spermacetu a orgánů jím vyplněných není známá, existují však přinejmenším tři (vzájemně se nevylučující) hypotézy:
 
Jedna z hypotéz,<ref>[http://autodax.net/Carrieretal2002.pdf Spermacet jako beranidlo?] (anglicky)</ref> zmíněná ostatně už v Melvillově ''Moby Dickovi'', tvrdí, že je používán jako jistý druh beranidla při bojích mezi samci. Tato hypotéza odpovídá dobře zdokumentovanému potopení lodí [[Essex (velrybářská loď)|Essex]] a [[Ann Alexander (loď)|Ann Alexander]] způsobenému útoky vorvaňů, jejichž váha byla odhadnuta na pouhou jednu pětinu váhy lodí. V současné době je v módě považovat spermacet za prostředek sexuálního výběru.
 
Druhou pevně zakořeněnou představou je možnost, že pomáhá velrybě regulovat [[vztlak]]. Hustota voskové substance se má jejím ochlazováním vodou protékající výdechovým otvorem zvýšovat a pomáhat velrybě ponořit se. Naopak vytlačování teplé vody dýchacím otvorem ven by mělo spermacet zahřívat, snížit jeho hustotu a ulehčit velrybě vynořování. V poslední době však byla u této na veřejnosti populární teorie zpochybněna její hodnověrnost. Vědecký výzkum nasvědčuje tomu, že kapilární jevy nemohou mít dostatečný efekt, aby významně ovlivnily vznosnost 50tunové velryby (na stránce Teda Cranforda<ref>[http://www.spermwhale.org/SDSU/cranford.html Spermacet jako orgán vztlaku?] (anglicky)</ref> je seznam listin popisující detaily výzkumu.)
 
Jako třetí možnost v této věci se uvažuje, že spermacet napomáhá [[echolokace|echolokaci]]. Tvar tohoto orgánu v daném okamžiku pomáhá zaostřování nebo naopak rozšiřování kužele vysílaného [[zvuk]]u. Zvukové vlny lze soustředit do jednoho místa, takže mohou působit jako zneschopňující zbraň, dočasně paralyzující kořist. Výzkum všech těchto možností je stále v plném proudu.
 
Spermacet byl velmi vyhledávaný [[velrybářství|velrybáři]] v 18., 19. a 20. století. Substance našla mnoho různých komerčních využití, jako např. olej do hodinek, kapalina pro automatickou převodovku, mazivo pro jemné výškové přístroje, [[kosmetika|kosmetiku]], aditiva do motorových olejů, [[glycerin]]u, protikorozních směsí, [[čisticí prostředek|čisticích prostředků]], chemických vláken, [[vitamín|vitaminů]] a více než 70 farmaceutických směsí.
 
== Potrava, chování a potápění ==
[[Soubor:Sperm whale fluke.jpg|right|frame|Ocas vorvaně potápějícího se v Mexickém zálivu]]
Vorvani jsou spolu s [[vorvaňovec anarnak|vorvaňovcem anarnakem]] a [[vorvaňovec plochočelý|vorvaňovcem plochočelým]] nejhlouběji se potápějící savci na světě. Věří se, že se mohou potápět až k mořskému dnu do hloubky 3&nbsp;000 metrů po dobu dvou hodin. Typické ponory směřují zhruba do 400 metrů a trvají 30–45 minut. Živí se několika druhy zvířat, především [[krakatice]]mi, [[Octopoda|chobotnicemi]] a živočichy mořského dna. Téměř vše, co víme o hlubokomořských karakaticích, se vědci dověděli z exemplářů nalezených v žaludcích vorvaňů. Historky o titánských bitvách mezi vorvani a krakaticemi dorůstajícími 10 metrů délky nebo více jsou nejspíš jen součástí legend — podobné bitvy nebyly nikdy pozorovány. Na druhou stranu se soudí, že bílé jizvy na tělech vorvaňů byly způsobeny krakaticemi. Existuje také hypotéza, že ostrý zobák zkonzumované krakatice usazený ve střevě velryby vede k produkci [[ambra|ambry]], podobně jako je tomu u tvorby [[perla|perel]]. Vorvani jsou neuvěřitelní jedlíci, kteří každý den pozřou asi 3 % své [[tělesná váha|tělesné váhy]]. Odhaduje se, že vorvani dohromady každoročně zkonzumují 100 miliónů tun hlubokomořských tvorů, což je množství srovnatelné s celkovou každoroční spotřebou mořských živočichů lidmi.
 
Fyziologie vorvaňů má několik adaptací, aby zvládli drastické změny tlaku při potápění. [[Žebra]] jsou ohebná, aby dovolila kolaps plic, a srdeční frekvence se může snížit, aby se déle uchovala zásoba [[kyslík]]u. [[Myoglobin]] uchovává kyslík ve svalové tkáni. Když se úroveň kyslíku sníží, lze [[krev]] nasměrovat pouze k mozku a jiným důležitým orgánům. Je možné, že zde hraje roli i spermacetový orgán (jak je popsáno výše).
 
[[Soubor:A piece of sperm whale skin with Giant Squid sucker scars.JPG|right|thumb|Úsek kůže vorvaně se stopami po přísavkách krakatice.]]
I když jsou vorvani dobře adaptováni k potápění, opakované ponory do velkých hloubek na ně mají dlouhodobě neblahý dopad. Kostry vorvaňů vykazují důlkovou korozi kostí, která je u lidí často známkou [[dekompresní nemoc]]i. Kostry nejstarších velryb jsou postiženy nejrozsáhlejší korozí, zatímco kostry mláďat žádná poškození nejeví. Toto poškození může signalizovat citlivost vorvaňů na dekompresní nemoc a v tom případě by pro ně mohlo být rychlé vynoření smrtelné.<ref>{{Citace časopisu | příjmení = Moore | jméno = MJ | příjmení2 = Early | jméno2 = GA | titul = Cumulative sperm whale bone damage and the bends | časopis = Science | ročník = 306 | číslo = 5705 | rok=2004 | stránky = 2215 | pmid = 15618509 }}</ref>
 
Mezi ponory se vorvaň vynořuje na hladinu k nadechnutí a zůstává zde většinou na osm až deset minut před dalším ponorem.
 
Sociální struktura vorvaňů se mezi pohlavími výrazně liší. Samice jsou extrémně družnými tvory – znak, u něhož se soudí, že se vyvinul díky relativně jednoduché evoluční cestě. Samice se v mládí sdružují ve skupinách o asi tuctu jedinců. Samci opouštějí své „mateřské školky“ mezi 4 a 21 lety a připojují se k „mládeneckým školám“ tvořenými jinými samci podobného věku a velikosti. Jak samci stárnou, mají sklon se rozptýlit na menší skupinky, nejstarší samci žijí obvykle samotářským životem.
Dospělí samci přesto na plážích zůstávají v problémech pospolu, což naznačuje stupeň spolupráce, který se dosud nepodařilo zcela vysvětlit.
 
== Rozšíření ==
Vorvani patří mezi nejrozšířenější druhy na světě. Jsou relativně hojní od arktických vod až k rovníku. Populace je hustší při [[kontinentální šelf|kontinentálním šelfu]] a kaňonech, pravděpodobně díky snadnějšímu shánění potravy. Vorvaně lze nalézt i v nehlubokých vodách při břehu, ale jen pokud zde kontinentální šelf není příliš malý.
 
== Populace a lov ==
Celkové množství vorvaňů na celém světě není známé. Hrubé odhady, založené na průzkumech malých oblastí a extrapolaci výsledků na všechny oceány světa, se pohybují od 200&nbsp;000 do 2&nbsp;000&nbsp;000 jedinců. Přestože jsou vorvani loveni po několik století kvůli masu, oleji (užívanému jako mazadlo ve strojírenství) a spermacetu (užívanému ve svíčkách), konzervativní pohled na vorvaně je optimističtější, než u mnoha jiných velryb. S výjimkou příbřežního rybolovu malých rozměrů v Indonésii jsou vorvani chráněni prakticky celosvětově. Rybáři neloví hlubokomořské tvory, kteří jsou potravou vorvaňů a hluboké moře je pravděpodobně mnohem odolnější k znečištění než vrstvy u hladiny.
 
Zotavení z dlouhých velrybářských let je přesto pomalý proces, přinejmenším v [[Jižní pacifik|Jižním pacifiku]], kde je množství samců schopných rozmnožování příliš malé.
 
== Pozorování vorvaňů ==
Pozorování vorvaňů není oproti jiným velrybám právě nejjednodušší, především kvůli jejich dlouhým dobám ponoru a schopnosti urazit pod vodou dlouhé vzdálenosti. Na druhou stranu jsou pozorování stále populárnější především díky charakteristickému vzhledu a rozměru zvířat. Pozorovatelé často užívají [[hydrofon]]y k naslouchání cvakání velryb a k jejich zaměření dřív, než se vynoří. Oblíbeným místem pozorování vorvaňů je pitoreskní [[Kaikoura]] na [[Nový Zéland|novozélandském]] [[Jižní ostrov (Nový Zéland)|Jižním ostrově]], kde je kontinentální šelf tak mělký, že lze velryby pozorovat ze břehu, a [[Andenes]] v arktickém [[Norsko|Norsku]].
 
== Ve zprávách ==
V červenci roku 2003 byla nalezena na pláži pobřeží jižní [[Chile]] velká hrouda bílého masa. 12 metrů dlouhá masa rosolovité tkáně<ref>[http://zapatopi.net/cephnews/chileanblob.html ZPi Cephalopod News: Hrouda masa 12 m dlouhá, 5,8 m široká, 1,6 m vysoká byla nalezena poblíž Puerto Montt v Los Muermos, Chile] (anglicky)</ref> podnítila spekulace, že byla objevena dříve neznámá obrovská [[Octopoda|chobotnice]]. Výzkumníci ze [[Santiago de Chile|santiagského]] ''[[Museum of Natural History]]'' usoudili, že hrouda jsou ve skutečnosti vnitřnosti vorvaně, především díky prozkoumání kožních žláz. Po smrti se vnitřní orgány vorvaně rozkládají, dokud se nestanou polotekutou masou polapenou uvnitř kůže. V tomto případě zřejmě kůže praskla, obsah se uvolnil a nakonec byl vyplaven na břeh.<ref>[http://www.sciencedaily.com/releases/2004/01/040122083507.htm Odhalení tajemství bílé masy na chilském pobřeží (anglicky)]</ref>
 
Mrtví vorvani jsou vyplavováni na břeh docela často. Nehledě na problémy s nakládáním a identifikací mrtvých těl se správci pláží obávají [[Žraloci|žraloků]], zejména [[Žralok bílý|žraloka bílého]], které na pláže přitahuje rozkládající se maso, což může uvést návštěvníky pláže do nebezpečí. Z tohoto důvodu jsou mrtví vorvani často vlečeni zpět na otevřené moře dřív než by mohlo dojít ke skutečnému vyplavení na břeh. V květnu 2004 se podobná událost stala dvakrát, jednou na [[Oahu]] na [[Havajské ostrovy|Havaji]], kde byla mrtvá velryba odvlečena 35 mil na moře, ale byla vyplavena zpět na břeh o dva dny později.<ref>[http://www.kpua.net/news.php?id=2148 Velryba vyplavená v Oahu] (anglicky)</ref>
 
=== Explodující velryby ===
Snad nejznámější část lidových historek o vorvaních pochází z roku [[1970]], když byl jižně od [[Florence, Oregon|Florence v Oregonu]] vyplaven dlouhý 7,26 tunový, 13,7 metrový kus. Po určitou dobu to pro místní byla rarita. Ve chvíli, kdy se pláž stala oblíbenou zastávkou na cestě, se dálniční policie státu Oregon rozhodla, že je nutné se mrtvoly zbavit. Naplnili tělo půl tunou [[dynamit]]u. [[12. listopad]]u byl dynamit odpálen, ale výbuch nesměřoval na oceán, jak bylo plánováno. Nikdo nebyl zraněn, jen jedno auto rozmačkáno padajícím tukem. Očití svědci byli pokryti nechutně páchnoucími zbytky mrtvé velryby.
 
V lednu 2004 se do hledáčku světových médií dostal dramatičtější případ týkající se vorvaňů. Mrtvé tělo velryby, 17 metrů dlouhé a vážící 50 tun, bylo vyplaveno na pláž v [[Tchaj-wan|tchajwanském]] [[Tainan City]]. Během přepravy na městskou univerzitu způsobil tlak plynu z rozkládajícího se těla explozi. Nikdo nebyl zraněn, ale krev a vnitřnosti se rozstříkly po několika autech a kolemjdoucích.<ref>[http://www.msnbc.msn.com/id/4096586/ zpráva MSNBC o explozi vorvaně] (anglicky)</ref>
 
== Odkazy ==
{{Sisterlinks|commons=Physeter macrocephalus|species=Physeter catodon}}
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace knihy | editoři = Mann, Connor, Tyack a Whitehead | titul = Cetacean Societies: Field Studies of Dolphins and Whales | vydavatel = University of Chicago Press | místo = Chicago | rok = 2000 | isbn = 0226503410}}
* {{Citace knihy | příjmení = Carwardine | jméno = Mark | spoluautoři = et al | titul = Whales & Dolphins: The Ultimate Guide to Marine Mammals | vydavatel = HarperCollins | místo = London | rok=1998 | isbn = 0002201054}}
* {{Citace knihy | příjmení = Randall | jméno = R. Reeves | spoluautoři = et al | titul = Guide to marine mammals of the world / National Audubon Society | vydavatel = A.A. Knopf : Distributed by Random House | místo = New York | rok = 2002 | isbn = 0375411410}}
* {{Citace knihy | editoři = William F. Perrin, Bernd Würsig, J.G.M. Thewissen | titul = Encyclopedia of Marine Mammals | místo = San Diego (Calif.) | vydavatel = Academic Press | rok copyrightu = 2002 | isbn = 0125513402}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{en}} [http://www.spermwhale.org/index.html 3D počítačové animace vnitřní struktury vorvaňovy hlavy]
* {{en}} [http://www.candlecomfort.com/historyofcandles.html Spermacet ve svíčkách]
* {{en}} [http://www.pnas.org/cgi/content/full/98/13/7384 Analýza hlavních vývojových linií kytovců]
* {{en}} [http://www.nha.org/libcontact.html Formulář na dotazy ohledně 18stopé čelisti]
* {{en}} [http://marinebio.org/species.asp?id=190 MarineBio: Vorvaň, Physeter catodon]
* {{en}} [http://www.snopes.com/critters/disposal/whale.htm Článek o explodující velrybě z Oregonu]
* {{en}} [http://www.perp.com/whale/ Film o oregonské explodující velrybě]
 
[[Kategorie:Ozubení]]
 
{{Link FA|en}}
{{Link FA|he}}
{{Link FA|pt}}
 
[[ar:حوت العنبر]]
[[bg:Кашалот]]
[[br:C'hwezher bras]]
[[ca:Catxalot]]
[[co:Capodogliu]]
[[da:Kaskelothval]]
[[de:Pottwal]]
[[en:Sperm whale]]
[[eo:Kaĉaloto]]
[[es:Physeter macrocephalus]]
[[et:Kašelott]]
[[fa:نهنگ عنبر]]
[[fi:Kaskelotti]]
[[fr:Grand Cachalot]]
[[gl:Cachalote]]
[[he:ראשתן גדול ראש]]
[[hr:Ulješura]]
[[hu:Nagy ámbráscet]]
[[id:Ikan paus sperma]]
[[io:Kashaloto]]
[[is:Búrhvalur]]
[[it:Physeter macrocephalus]]
[[ja:マッコウクジラ]]
[[ka:კაშალოტი]]
[[kl:Kigutilissuaq]]
[[ko:향고래]]
[[li:Potvès]]
[[lt:Kašalotas]]
[[lv:Kašalots]]
[[mn:Кашалот]]
[[ms:Paus sperma]]
[[nl:Potvis]]
[[no:Spermhval]]
[[nv:Łóóʼtsoh bitsiiʼ dikʼání]]
[[pl:Kaszalot]]
[[pt:Cachalote]]
[[ro:Cașalot]]
[[ru:Кашалот]]
[[simple:Sperm Whale]]
[[sk:Vorvaň tuponosý]]
[[sl:Kit glavač]]
[[sv:Kaskelot]]
[[tr:İspermeçet balinası]]
[[uk:Кашалот]]
[[zh:抹香鲸]]
[[zh-min-nan:Boah-phang-keng]]
[[zh-yue:抺香鯨]]
Anonymní uživatel