Paleobotanika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: zh:古植物学
- nedoložená a neozdrojovaná informace
Řádek 9:
Byly tak objeveny některé pozoruhodné nové rostlinné skupiny, u známých pak řada [[morfologie|morfologických]] a [[anatomie|anatomických]] detailů (na př. stavba těla t. zv. [[oenotropní kapradina|oenopteridních kapradin]] z konce [[paleozoit]]u nebo anatomická textura [[kutikula]] u četných [[mesozoických]] [[gymnosperm]]ů a [[angiosperm]]ů). V období staršího [[paleozoikum|paleozoika]] byl objeven celý nový velmi primitivní řád [[Psilophytales]], jehož zástupci nemají ještě tělo náležitě rozlišeno v [[list]]y a [[lodyhu]] a představují jen systémy větví buď úplně lysých (na příklad [[Rhynia]], [[Hornea]], [[Pseudosporochnus]]) nebo opatřených [[trichom]]y (na příklad [[Asteroxylon]]) a které tvořily hlavní díl [[vegetace]] asi tak ve spodním a středním [[devon (geologie)|devonu]]. V období [[permokarbon]]ském byly objeveny typy nejblíže příbuzné artikulátním [[Sphenophyll]]ům, které však nemají lodyhy článkované ([[Noeggerathia]] v Evropě během permokarbonu a Tingia během permokarbonu ve [[východní asie|východní asii]]), prozkoumány [[samec|samčí]] [[fruktifikace]] některých neuropteridických a alethopteridických [[pteridosperm]]ů ([[Goldenbergia]], [[Whitelessia]], [[Aulacotheca]], [[Dolerotheca]]), byla stanovena skupina nových rostlin zvaných [[Corystospermaceae]] (na př. [[Umcomasia]], [[Spermatocodon]], [[Pilophorosperma]], náležející snad vesměs k otiskům listů zvaným [[Dicroidium]] a [[Thinnfeldia]]), jejichž listy mají [[kapradina|kapradinovitý]] vzhled, ale vytvářejí [[semeno|semena]] a tato jsou dokonce uzavřena do jakýchsi kupulek, takže tvoří náběh k typům [[krytosemnné rostliny|krytosemenným]].
 
Z období mesozoického se jednalo o objevení řádu [[Caytoniales]] ([[plodenství]] [[Caytonia]], [[Gristorpia]], [[list]]y [[Sagenopteris]]) v [[jura|juře]] v Anglii, jejichž listy mají charakter listů [[pteridosperm]]ických, ale semena jsou uzavřena velmi dokonale do váčků opatřených dokonce jakýmsi [[blizna|bliznovitým]] útvarem, takže tato skupina tvoří jistě poslední článek ve vývoji pteridospermů docházejících tak úplně k analogické organisaci svých plodních systémů jako dnešní krytosemenné rostlinstvo {{Fakt/dne|20081011105657}}. Z pozdějších období,z [[křída|křídy]], [[třetihory|třetihor]] a [[čtvrtohory|čtvrtohor]] nebylo zaznamenáno tolik tak zásadních nových objevů, neboť rostlinstvo té doby se jeví již stavbu více méně obdobnou rostlinám dnešním, šlo víceméně o popisování nových [[rod (biologie)|rod]]ů a [[druh]]ů a výzkumy [[paleografie|paleogeografické]]. Dříve si vědci napomáháli (obzvláště v usazeninách ze čtvrtohor) výzkumem [[pyl]]ových zrn ( jejich důležitost byla po prvé zhodnocena Postem ve výzkumu [[holocén|holocenních]] a [[pleitocén|pleistocénních]] rašelin.
 
=== Novověká paleobotanika ===