Slezské války (rozcestník): Porovnání verzí

m
robot přidal: sk:Sliezske vojny; kosmetické úpravy
m (robot přidal: sk:Sliezske vojny; kosmetické úpravy)
{{sloučit|Války o rakouské dědictví|do}}
[[ImageSoubor:Hohenfriedeberg.Attack.of.Prussian.Infantry.1745.jpg|thumb|250px|Bitva Hohenfriedberg. Útok z pruského pěšího pluku od Carla Röchling.]]
'''Slezské války''' byla řada válek mezi [[Prusko|Pruskem]] a [[Rakousko|Rakouskem]] (a jejich spojenců) o vládu nad [[Slezsko|Slezskem]].
== První Slezská válka (1740-1742) ==
 
=== Příčina války o Slezsko ===
Slezsko patřilo Habsburkům po vymření [[Piastovci|Piastovského rodu]] díky sankcím z 19. dubna 1713, které vytvořil císař [[Karel VI.]] Během císařovy doby existence byla sankce obecně potvrzena německými státy. S následujícím úmrtím císaře si však Prusko začalo klást na Slezsko nárok.<br />
[[Fridrich II. Veliký|Fridrich II.]], král Pruska, založil požadavky nad tvrzením nesplnění [[Schwiebusová smlouva|Schwiebusové smlouvy]], čímž slezské knížectví [[Lehnice]], [[Volovsko]] a [[Břežské knížectví|Břeh]] budou odevzdané [[Braniborsko|Braniborsku]] po vymření [[Piastovci|Piastovské dynastie]]. V roce 1675 s úmrtím posledního Piastovce vymřel rod Piastovců. V této době nebyl žádný pokus o realizaci této staré smlouvy a pruský vladař byl za platbu přesvědčen zříci se [[smlouva|smlouvy]].<br />
Rozsáhlá aliance podporovala nové pruské tvrzení na nárok na Slezsko. Prusko bylo podporované [[Francie|Francií]], [[Bavorsko|Bavorskem]], [[Švédsko|Švédskem]] a dalšími různými menšími evropskými silami. Sdílený cíl uvnitř aliance bylo zničení nebo přinejmenším úbytek Habsburské monarchie a vymanění dalších německých států z jeho dominantního vlivu. [[Habsburkové]] zjístili, že jsou podporováni [[Rusko|Ruskem]] spolu s námořními mocnostmi a to s [[Holandsko|Holandskem]] a Británií/Hannoverskem.
 
=== Chronologie ===
Po dvouměsíčním tažení [[Prusko|pruské]] síly obsadily [[Slezsko]], které patřilo [[Země Koruny české|české koruně]] a [[Habsburkové|Habsburkům]]. V roce 1741 Prusko porazilo Rakousko v [[Bitva u Mollwitz|bitvě u Mollwitz]] (10. květen 1741) blízko [[Brzeg]]u. Ve Vratislavském míru 1742 většina Slezska byla podstoupena Prusku a byla organizovaná do slezské provincie.<br />
Jížní část Slezska ([[Opavsko]] avšak bez Hlučínska, které připadlo Prusku a [[Těšínsko]]) zůstalo pod Habsburskou kontrolou a bylo nazýváno české Slezsko a po roce 1849 rakouské Slezsko. Malé části polského Slezska ([[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]], [[Zatorské knížectví |Zatorsko]], [[Zywiec]], [[Seveřské knížectví|Seveřsko]]) nebyly spojeny s touto válkou.
 
== Vratislavský mír 1742 ==
 
[[ImageSoubor:Silesia1742.jpg|right|thumb|200px|Slezské území]]
[[Slezsko]] po Vratislavském (Berlínském) míru [[11. červen|11. června]] 1742, jež skončilo první slezskou válku.<br />
Slezsko je rozděleno mezi [[Prusko]], Čechy-Rakousko a [[Polsko]]. Červená línie ukazuje historické hranice Slezska, které byly stabilní po 1000 let.
[[Drážďanská smlouva]] z 25. prosince 1745 ukončila druhou Slezskou válku mezi Rakouskem, Saskem a Pruskem.
 
== Třetí Slezská válka (1756-1763) ==
{{viz též|Sedmiletá válka}}
Byla součást evropské [[Sedmiletá válka|sedmileté války]]. Rakousko se pokoušelo znovu získat Slezsko zpět, ale jejich spojenec [[Rusko]] je opustilo a tak [[Prusko]] potvrdilo vítězství a [[Slezsko]] zůstalo Prusku.
[[pl:Wojny śląskie]]
[[ru:Силезские войны]]
[[sk:Sliezske vojny]]
[[sv:Schlesiska krigen]]
1 121 253

editací