Dějiny Slovenska: Porovnání verzí

Přidáno 84 bajtů ,  před 10 lety
znak ČSSR 1960-1990 obrázek
(rozdělení na etapy Poválečné Československo)
(znak ČSSR 1960-1990 obrázek)
V zimě roku 1948 nepochopení vážnosti situace ze strany všech nekomunistických stran ústí v komunisty vyprovokovanou vládni krizi a následný komunistický [[převrat]], který byl završen [[25]].[[únor|února]] [[1948]]. Při budování socialistického státu je potlačena úloha přísně národního sebeurčení a dominantní se stává diktatura proletariátu jako [[internacionalismus]] dělnické třídy. Nedošlo k zrovnoprávnění slovenského národa, rozhodování se centralizuje do Prahy, i když v stranických a státních orgánech pracuje mnoho Slováků a Komunistická strana Slovenska se stala státní politickou organizací na Slovensku s množstvím členů pracujících v Praze na centrálních vládních orgánech republiky. Na podzim [[1947]] byly ukončeny soudní procesy s exponenty starého režimu (trest smrti pro [[Jozef Tiso|Tisa]]), později v období stalinismu v padesátých letech probíhali soudní procesy se slovenskými prominenty KSS obviněnými z „[[buržoazie|buržoazními]] [[nacionalismus|nacionalisty]]“ v KSS ( [[Vladimír Clementis]], [[Gustav Husák]], Ladislav Novomeský, a jiní), s bývalými [[partyzán]]y, církevními představiteli. Vývoj v socialistické republice přinesl pozitiva v podobě [[industrializace]] Slovenska, výstavbě [[infrastruktura|infrastruktury]], nebývalého rozvoje školství, kultury, tělovýchovy a zdravotnictví. [[Kolektivizace]] prováděná od roku [[1949]] zasáhla citelně zemědělce. Nástup [[prezident]]a [[Antonín Novotný|Novotného]] roku [[1957]] přináší Slovensku nové vykonstruované procesy s „[[Hlinkova slovenská ľudová strana|ľudáky]]“.
==== Československá socialistická republika (1960-1990) ====
[[Soubor:Czechoslovakia COA 1961-1989.svg|right|thumb|60px|znak z let 1960–1990]]
Název státu se roku [[1960]] mění na [[ Československá socialistická republika|Československou socialistickou republiku]] a současně dochází ke zrušení slovenské vlády nazývané [[Sbor pověřenců]]). Postupná [[rehabilitace]] části politických odsouzenců ([[1963]]). Zvolení [[Alexander Dubček|Alexandra Dubčeka]] za 1. tajemníka KSS ([[1966]]). Kritika prezidenta Novotného za jeho nemístné poznámky a neúctu při návštěvě Slovenska. Lednové zasedání [[ÚV KSČ]] roku [[1968]] zvolilo za prvního tajemníka A. Dubčeka, začátek [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]. Odlišné vnímaní priorit na Slovensku a v [[Česko|českých zemích]] ([[federace|federalizace]] vs. [[demokracie|demokratizace]]) ústí do nejednotnosti při realizaci reformního programu. [[Invaze]] [[sovětský svaz|sovětských]] a spojeneckých vojsk [[Varšavská smlouva|varšavské smlouvy]] v noci z [[20. srpen|20.]] na [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] likviduje možnosti pokračování reforem, na tzv. [[Události pražského jara|Moskevských jednáních]] je vytvářena osnova budoucí [[normalizace]] i personálního obsazení nejvyšších míst ([[Lubomír Štrougal|Štrougal]], [[Bohuslav Chňoupek|Chňoupek]], [[Vasil Biľak]]). Prvním tajemníkem [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a po roce [[1975]] prezidentem se stává [[Gustáv Husák]]. [[Ústavní zákon o československé federaci]] byl přijatý [[27. říjen|27. října]] [[1968]].
 
241

editací