Dějiny Slovenska: Porovnání verzí

Přidáno 508 bajtů ,  před 10 lety
rozdělení na etapy Poválečné Československo
(rozdělení na etapy Poválečné Československo)
== Obnovení Československa ==
{{Podrobně|Československá třetí republika|Komunistický režim v Československu}}
 
V souvislosti s předáním [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] [[Sovětský svaz|SSSR]] roku [[1945]], obsadily sovětské jednotky i úzký pruh slovenského území s dnes ukrajinským městem [[Čop]]em. Československá vláda tuto okupaci akceptovala. [[2. duben|2. dubna]] [[1946]] pak byla ke Slovensku připojena předtím podkarpatoruská obec [[Lekárovce]], jejíž občané již delší dobu usilovali o připojení ke Slovensku.
==== poválečné územní vyspořádání ====
[[Soubor:Coat of arms of Slovakia (1960-1990).svg|thumb|Znak socialistického Slovenska (1960-1990) a Slovenské socialistické republiky (SSR, 1968-1990)]]
V souvislosti s předáním [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] [[Sovětský svaz|SSSR]] roku [[1945]], obsadily sovětské jednotky i úzký pruh slovenského území s dnes ukrajinským městem [[Čop]]em. Československá vláda tuto okupaci akceptovala. [[2. duben|2. dubna]] [[1946]] pak byla ke Slovensku připojena předtím podkarpatoruská obec [[Lekárovce]], jejíž občané již delší dobu usilovali o připojení ke Slovensku. Hranice Československa byly na jihu Slovenska obnoveny v předválečné linii, protože hranice území obsazené horthyovským Maďarskem na základě tzv.Vídeňské arbitráže z 1939 byly anulovány a potvrzeny ve stavu před Mnichovskou smlouvou, která byla anulována taky.
==== poválečná obnova republiky a program ====
Slovenská reprezentace - [[Komunistická strana Slovenska]] (KSS) i demokratické křídlo přijímají jako základní tezi rokováni se zástupci vlády a [[Edvard Beneš|Benešem]] heslo „Rovný z rovným“. Na osvobozeném území byl v dubnu 1945 při té příležitosti přijat [[Košický vládní program]]. Výsledkem tzv. [[Pražské dohody|Pražských dohod]] (tři v rozmezí [[1945]]-[[1946]]) je ale budování centralistického modelu státu. Už první dohoda zakotvuje asymetrický model institucí ([[Slovensko]] disponovalo sněmem i vládou bez protějšku v [[Česko|českých zemích]]). Tento model vyústil v centralizaci, po vítězství [[Komunismus|komunistů]] v [[Česko|českých zemích]] také pomocí oslabovaní vlivu slovenských orgánů odstavení [[Demokratická strana (Slovensko)|Demokratické strany]] od moci. V prvních a na dlouho posledních svobodných [[volby|volbách]] po [[druhá světová válka|2. sv. válce]] v roce [[1946]] totiž na Slovensku vyhrála Demokratická strana, komunisté však mají většinu v [[Národní shromáždění|Národním shromáždění]].
==== směrování k socialismu ====
V zimě roku 1948 nepochopení vážnosti situace ze strany všech nekomunistických stran ústí v komunisty vyprovokovanou vládni krizi a následný komunistický [[převrat]], který byl završen [[25]].[[únor|února]] [[1948]]. Při budování socialistického státu je potlačena úloha přísně národního sebeurčení a dominantní se stává diktatura proletariátu jako [[internacionalismus]] dělnické třídy. Nedošlo k zrovnoprávnění slovenského národa, rozhodování se centralizuje do Prahy, i když v stranických a státních orgánech pracuje mnoho Slováků a Komunistická strana Slovenska se stala státní politickou organizací na Slovensku s množstvím členů pracujících v Praze na centrálních vládních orgánech republiky. Na podzim [[1947]] byly ukončeny soudní procesy s exponenty starého režimu (trest smrti pro [[Jozef Tiso|Tisa]]), později v období stalinismu v padesátých letech probíhali soudní procesy se slovenskými prominenty KSS obviněnými z „[[buržoazie|buržoazními]] [[nacionalismus|nacionalisty]]“ v KSS ( [[Vladimír Clementis]], [[Gustav Husák]], Ladislav Novomeský, a jiní), s bývalými [[partyzán]]y, církevními představiteli. Vývoj v socialistické republice přinesl pozitiva v podobě [[industrializace]] Slovenska, výstavbě [[infrastruktura|infrastruktury]], nebývalého rozvoje školství, kultury, tělovýchovy a zdravotnictví. [[Kolektivizace]] prováděná od roku [[1949]] zasáhla citelně zemědělce. Nástup [[prezident]]a [[Antonín Novotný|Novotného]] roku [[1957]] přináší Slovensku nové vykonstruované procesy s „[[Hlinkova slovenská ľudová strana|ľudáky]]“. Název státu se roku [[1960]] mění na [[ Československá socialistická republika|Československou socialistickou republiku]] a současně dochází ke zrušení slovenské vlády nazývané [[Sbor pověřenců]]). Postupná [[rehabilitace]] části politických odsouzenců ([[1963]]). Zvolení [[Alexander Dubček|Alexandra Dubčeka]] za 1. tajemníka KSS ([[1966]]). Kritika prezidenta Novotného za jeho nemístné poznámky a neúctu při návštěvě Slovenska. Lednové zasedání [[ÚV KSČ]] roku [[1968]] zvolilo za prvního tajemníka A. Dubčeka, začátek [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]. Odlišné vnímaní priorit na Slovensku a v [[Česko|českých zemích]] ([[federace|federalizace]] vs. [[demokracie|demokratizace]]) ústí do nejednotnosti při realizaci reformního programu. [[Invaze]] [[sovětský svaz|sovětských]] a spojeneckých vojsk [[Varšavská smlouva|varšavské smlouvy]] v noci z [[20. srpen|20.]] na [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] likviduje možnosti pokračování reforem, na tzv. [[Události pražského jara|Moskevských jednáních]] je vytvářena osnova budoucí [[normalizace]] i personálního obsazení nejvyšších míst ([[Lubomír Štrougal|Štrougal]], [[Bohuslav Chňoupek|Chňoupek]], [[Vasil Biľak]]). Prvním tajemníkem [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a po roce [[1975]] prezidentem se stává [[Gustáv Husák]]. [[Ústavní zákon o československé federaci]] byl přijatý [[27. říjen|27. října]] [[1968]].
==== SlovenskáČeskoslovenská socialistická republika (1960-1990) ====
Název státu se roku [[1960]] mění na [[ Československá socialistická republika|Československou socialistickou republiku]] a současně dochází ke zrušení slovenské vlády nazývané [[Sbor pověřenců]]). Postupná [[rehabilitace]] části politických odsouzenců ([[1963]]). Zvolení [[Alexander Dubček|Alexandra Dubčeka]] za 1. tajemníka KSS ([[1966]]). Kritika prezidenta Novotného za jeho nemístné poznámky a neúctu při návštěvě Slovenska. Lednové zasedání [[ÚV KSČ]] roku [[1968]] zvolilo za prvního tajemníka A. Dubčeka, začátek [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]. Odlišné vnímaní priorit na Slovensku a v [[Česko|českých zemích]] ([[federace|federalizace]] vs. [[demokracie|demokratizace]]) ústí do nejednotnosti při realizaci reformního programu. [[Invaze]] [[sovětský svaz|sovětských]] a spojeneckých vojsk [[Varšavská smlouva|varšavské smlouvy]] v noci z [[20. srpen|20.]] na [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] likviduje možnosti pokračování reforem, na tzv. [[Události pražského jara|Moskevských jednáních]] je vytvářena osnova budoucí [[normalizace]] i personálního obsazení nejvyšších míst ([[Lubomír Štrougal|Štrougal]], [[Bohuslav Chňoupek|Chňoupek]], [[Vasil Biľak]]). Prvním tajemníkem [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a po roce [[1975]] prezidentem se stává [[Gustáv Husák]]. [[Ústavní zákon o československé federaci]] byl přijatý [[27. říjen|27. října]] [[1968]].
 
== Slovenská socialistická republika v rámci ČSSR ==
V zimě roku 1948 nepochopení vážnosti situace ze strany všech nekomunistických stran ústí v komunisty vyprovokovanou vládni krizi a následný komunistický [[převrat]], který byl završen [[25]].[[únor|února]] [[1948]]. Při budování socialistického státu je potlačena úloha přísně národního sebeurčení a dominantní se stává diktatura proletariátu jako [[internacionalismus]] dělnické třídy. Nedošlo k zrovnoprávnění slovenského národa, rozhodování se centralizuje do Prahy, i když v stranických a státních orgánech pracuje mnoho Slováků a Komunistická strana Slovenska se stala státní politickou organizací na Slovensku s množstvím členů pracujících v Praze na centrálních vládních orgánech republiky. Na podzim [[1947]] byly ukončeny soudní procesy s exponenty starého režimu (trest smrti pro [[Jozef Tiso|Tisa]]), později v období stalinismu v padesátých letech probíhali soudní procesy se slovenskými prominenty KSS obviněnými z „[[buržoazie|buržoazními]] [[nacionalismus|nacionalisty]]“ v KSS ( [[Vladimír Clementis]], [[Gustav Husák]], Ladislav Novomeský, a jiní), s bývalými [[partyzán]]y, církevními představiteli. Vývoj v socialistické republice přinesl pozitiva v podobě [[industrializace]] Slovenska, výstavbě [[infrastruktura|infrastruktury]], nebývalého rozvoje školství, kultury, tělovýchovy a zdravotnictví. [[Kolektivizace]] prováděná od roku [[1949]] zasáhla citelně zemědělce. Nástup [[prezident]]a [[Antonín Novotný|Novotného]] roku [[1957]] přináší Slovensku nové vykonstruované procesy s „[[Hlinkova slovenská ľudová strana|ľudáky]]“. Název státu se roku [[1960]] mění na [[ Československá socialistická republika|Československou socialistickou republiku]] a současně dochází ke zrušení slovenské vlády nazývané [[Sbor pověřenců]]). Postupná [[rehabilitace]] části politických odsouzenců ([[1963]]). Zvolení [[Alexander Dubček|Alexandra Dubčeka]] za 1. tajemníka KSS ([[1966]]). Kritika prezidenta Novotného za jeho nemístné poznámky a neúctu při návštěvě Slovenska. Lednové zasedání [[ÚV KSČ]] roku [[1968]] zvolilo za prvního tajemníka A. Dubčeka, začátek [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]]. Odlišné vnímaní priorit na Slovensku a v [[Česko|českých zemích]] ([[federace|federalizace]] vs. [[demokracie|demokratizace]]) ústí do nejednotnosti při realizaci reformního programu. [[Invaze]] [[sovětský svaz|sovětských]] a spojeneckých vojsk [[Varšavská smlouva|varšavské smlouvy]] v noci z [[20. srpen|20.]] na [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] likviduje možnosti pokračování reforem, na tzv. [[Události pražského jara|Moskevských jednáních]] je vytvářena osnova budoucí [[normalizace]] i personálního obsazení nejvyšších míst ([[Lubomír Štrougal|Štrougal]], [[Bohuslav Chňoupek|Chňoupek]], [[Vasil Biľak]]). Prvním tajemníkem [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a po roce [[1975]] prezidentem se stává [[Gustáv Husák]]. [[Ústavní zákon o československé federaci]] byl přijatý [[27. říjen|27. října]] [[1968]].
 
== Slovenská socialistická republika ==
{{Podrobně|Slovenská socialistická republika|Federalizace Československa}}
[[Soubor:Coat of arms of Slovakia (1960-1990).svg|thumb|Znak socialistického Slovenska (1960-1990) a Slovenské socialistické republiky (SSR, 1968-1990)]]
Od [[1. leden|1. ledna]] [[1969]] jsou v rámci [[federalizace Československa]] vytvořeny dvě národní [[republika|republiky]]: [[Česko|Česká]] a [[Slovensko|Slovenská]]. Už v roce [[1970]] je [[ústava]] změněna ve prospěch [[centralizace]], financování z centra a [[Totalitarismus|totalitní]] režim (navíc asymetrický model KSČ-KSS) neumožnili žádné předpoklady reálné [[federace]].
 
==== Léta 1969-1971 ====
 
I když se politické a centrálně hospodářské rozhodování centralizuje v Praze, sídla některých celostátních výrobně-hospodářských jednotek ( VHJ TESLA Spotrebná elektronika koncern) nebo maloobchodních podniků vznikají v Bratislavě (PRIOR obchodné domy; OTEX obchod s textilom Bratislava), přerozděluje se působnost některých podniků zahraničního obchodu (Technopol a.s. Bratislava, Martimex a.s.Martin, Drevounia a.s. Bratislava, Petrimex a.s. Bratislava, Intercoop DPZO Bratislava). Hospodářský život se dynamicky rozvíjel.
241

editací