Komodifikace: Porovnání verzí

Odebráno 57 bajtů ,  před 11 lety
Oprava opakujících se referencí a vnitřních odkazů
m (robot přidal: pl:Komodyfikacja; kosmetické úpravy)
(Oprava opakujících se referencí a vnitřních odkazů)
Jedním z nevýznamnějších témat v [[Jürgen Habermas|Habermasově]] (* 1929) práci je koncept [[veřejná sféra|veřejné sféry]], jakožto oblasti kritické společenské diskuse, která je oproštěna od zásahů státu a různých komerčních zájmů, takže spočívá pouze v soupeření racionálních argumentů. Podle Habermase <ref>Habermas, Jürgen. 2000. ''Strukturální přeměna veřejnosti''. Praha: Filosofia.</ref> existovala takto definovaná veřejná sféra přibližně v období od počátku 18. do poslední třetiny 19. století v prostředí tehdejších salónu, kaváren či tištěných periodik zejm. v západní Evropě.
 
K zániku veřejné sféry došlo vlivem posílení státu a jeho byrokratických nástrojů a vlivem působení komerčních zájmů doprovázených rostoucí komodifikací života. Například tištěná média přestala podle Habermase plnit svou funkci nositelů kritické diskuse, neboť začala být ovládána ekonomickými zájmy velkých vydavatelů, kteří komodifikovali zprávy a názorové rubriky a učinili z nich předměty obchodu a prostředky k dosažení zisku. V Habermasově kritickém pojetí tedy „vzrůstající komodifikace života způsobená velkými korporacemi přetváří racionální občany na neracionální konzumenty a to tak, že podřizuje sociálně-existenční otázky penězům“.<ref name = "Baker">Baker, Chris. 2006. ''Slovník kulturálních studií''. Praha: Portál, 90.</ref>
 
== Jean Baudrillard a představa směny v rovině symbolických významů ==
[[Jean Baudrillard|Baudrillardův]] (1929–2007) přínos k tématu spočívá v revizi původního marxistického ekonomického pojetí komodifikace a k jeho přiblížení podmínkám postmodernity. V nich podle Baudrillarda <ref>Baudrillard, Jean. 1996. „Praecessio Simulacrorum.“ In: ''Host'', č. 6. 3-28.</ref> zastarává koncepce zboží charakterizovaného směnnou a užitnou hodnotou, neboť v postmoderní společnosti nevzniká hodnota zboží – tak jak usuzuje Marx – ve výrobním procesu a není určena vynaloženou prací. Oproti tomu podle Baudrillarda vzniká v komunikaci, v rámci níž jsou produktům propůjčovány významy. Jinými slovy: komodifikace podle Baudrillarda znamená proces, při němž se zboží stává znakem majícím takový význam resp. hodnotu, který je mu v daném společenském kontextu připisován. Baudrillard tedy ''„tvrdí, že hodnota je v kultuře vymezována spíše prostřednictvím výměny symbolických významů, než na základě užitku“''.<ref>Baker, Chris. 2006.name ''Slovník= kulturálních studií''. Praha: Portál, 90.<"Baker"/ref>
 
== Komodifikace, dekomodifikace a sociální stát ==
 
=== Dekomodifikace a otázka genderu ===
V reakci na koncept dekomodifikace a zejm. na práci Esping-Andersena, vznikla rozsáhlá [[gender|genderově]]ově orientovaná diskuse. V souvislosti s analýzami intervence státu do pracovního trhu upozorňovala na přehlížení skutečnosti, že se dekomodifikace v průmyslových společnostech vztahovala na pracující muže a na pracující ženy v nestejné míře.<ref>Mitchell, Deborah.1998. „Life-course and Labour Market Transitions: Alternatives to the breadwinner welfare state.“ In: ''Gender and institutions: welfare, work, and citizenship''. Ed. Moira Gates – Alison Mackinnon. Cambridge: Cambridge University Press. 19.</ref>
 
V době kladení požadavků na vznik sociálního státu tvořili převážnou část pracovního trhu dělníci – muži. Jejich práce byla komodifikovaná, proto ze vzniku sociálního státu a jím řízené dekomodifikace těžili více než ženy, které pracovaly bez mzdy převážně v domácnosti. Práce žen se v době vzniku sociálního státu odehrávala ze značné části mimo pracovní trh, tzn. že nebyla komodifikovaná. Z následné dekomodifikace tedy ženy neměly takový prospěch jako muži. Zejména vdané ženy a matky se tím ''„staly závislými na mužích – živitelích“''.<ref>Knijn, Trudie – Ostner, Ilona (2002). „Commodificationa and de-commodification“ In: ''Concepts in gender and social Politics''. 142.</ref> Další diskuse v této oblasti se zaměřovala především na rozšiřování sociálního státu a na vytváření podmínek pro komodifikaci ženské práce.
716

editací