Kolonizace Měsíce: Porovnání verzí

Odebráno 21 bajtů ,  před 11 lety
Oprava opakujících se referencí
(Oprava několika překlepů a nelogických formulací vět.)
(Oprava opakujících se referencí)
Na počátku kosmického věku se nevědělo, z čeho je Měsíc stvořen a panovaly jisté obavy, že jeho povrch může být tvořen jemným prachem, do kterého by se veškerá pozemská technika propadla. Tyto obavy popsal ve své knize [[Měsíční prach]] (1961) přední spisovatel sci-fi [[Arthur C. Clark]]. Pozdější průzkum povrchu Měsíce řízeným dopadem, přistáním a odběrem vzorků ukázaly, že povrch je pevný a že podobné nebezpečí astronautům nehrozí. V Česku byla v té době kolonizace Měsíce námětem například sci-fi knih pro mládež [[Akce L]] (1956) či [[Šest dnů na Luně 1]] (1963).
 
V 60. letech 20. století se rozběhl projekt [[Program Apollo|Apollo]], který měl za úkol dopravit na Měsíc a zpět člověka. Projekt si vyžádal okolo 21 miliard dolarů<ref name = "adsabs">http://adsabs.harvard.edu/abs/1990ecos.proc..707C</ref> a skončil 6 přistáními člověka na Měsíci. Jelikož v té době šlo převážně o získání prestiže pro [[Spojené státy americké|Ameriku]] a nikoliv o snahu trvale využít Měsíc, po skončení projektu zájem o Měsíc uvadl a zastavil se přísun peněz.
 
Až do 90. let 20. století byl tak Měsíc z větší části přehlížen a průzkum se zaměřoval na hlubší vesmír a investice šly do vybudování drahých [[Space Shuttle|raketoplánů]]. V posledním desetiletí došlo k renesanci zájmu a k Měsíci se vydalo několik sond, jež měly za úkol jeho podrobné zmapování, geologický průzkum, hledání vody a vytyčení příhodných přistávacích míst a případně pozic pro založení stálé základny.
=== Vědecké využití Měsíce ===
 
Dá se předpokládat, že prvními obyvateli Měsíce budou převážně vědci a technici, kteří se budou věnovat projektům, jež by měly přinést lidstvu další poznatky. Mezi nejlukrativnější projekt, který je v současnosti podrobně zpracován, je vystavení velkého [[radioteleskop]]u na [[odvrácená strana Měsíce|odvrácené straně Měsíce]] v některém z [[impaktní kráter|kráterů]]<ref>http:// name = "adsabs.harvard.edu/abs/1990ecos.proc..707C<"/ref>. Tento radioteleskop by byl dokonale [[stínění|odstíněn]] od rušivých faktorů, které jsou produkovány na Zemi, což by mu umožňovalo „poslouchat“ noční oblohu s mnohem lepšími výsledky než současné velké [[teleskop]]y na povrchu Země.
 
Mimo tento teleskop se odvrácená strana hodí i k výstavbě sledovacích teleskopů, či případně obrovských teleskopů, které by nebyly limitovány tak silnou [[gravitace|gravitací]] jako na Zemi (na druhou stranu se dá předpokládat, že u podobných přístrojů je výhodnější je umístit do [[Librační centrum|libračního bodu]], kde nepůsobí gravitace žádná).
716

editací