Verze z 22. 5. 2010, 09:53 editovat Vojtěch Dostál (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 49 433 editací →‎Systém: +link na biolib ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 6. 2010, 14:01 editovat zrušit editaci Vojtěch Dostál (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 49 433 editací +nově životní cyklus a ref Přejít na další porovnání →
Řádek 14: == Rozmnožování == Vřeckovýtrusné houby se rozmnožují ~~převážně~~buď [[nepohlavní rozmnožování\|nepohlavními]] [[výtrus]]y [[konidie\|konidiemi]]. U některých druhů (například [[štětičkovec]]) nebyl [[pohlavní rozmnožování\|pohlavní způsob rozmnožování]] zjištěn vůbec. * Nepohlavní rozmnožování: Z podhoubí se tvoří se zvláštní vlákna - nosiče výtrusnic [[konidiofor]]y. Na nich vznikají odškrcením výtrusy - konidie. V klasickém schématu vřeckovýtrusných hub převažuje [[haploidní]] hyfovité (vláknité) stadium. Tyto vlákna mají v každé buňce jen jednu kopii genetické informace. Za urč. okolností vznikají na hyfě mnohojaderné pohlavní útvary ([[gametangium\|gametangia]]), obvykle větší (samičí) a menší (samčí). Po kopulaci těchto orgánů vzniká [[dikaryon\|dikaryotické]] [[podhoubí]] (v každé buňce má dvě [[buněčné jádro\|jádra]]). To však nemá dlouhého trvání (ve srovnání se [[stopkovýtrusné houby\|stopkovýtrusnými houbami]]). Z dikaryotického mycelia u některých druhů roste [[plodnice]], u jiných druhů pouze vznikají samostatná [[vřecko\|vřecka]]. Každopádně platí, že ve vřeckách již jádra jsou splynutá (již předtím totiž došlo ke [[karyogamie\|karyogamii]]) a postupně proběhne v každém vřecku [[meióza]]. Díky ní vzniká nejčastěji osm [[výtrus\|spor]], případně násobek osmi. Z těchto spor vyrůstá opět haploidní jednojaderné podhoubí a životní cyklus se vrací na začátek.<ref>{{citace monografie\| titul=Rozmnožování organismů, přípravný text kategorie A, B biologické olympiády, 35. ročník 2000/2001\| jméno=Michal\| příjmení=Bílý\| jméno2=Jiří\| příjmení2=Hájek\| jméno3=Petr, et al\| příjmení3=Koutecký\| rok=2000\| vydavatel=Institut d6ti a mlideie MSMT\|místo= Praha}}</ref> * Pohlavní rozmnožování: Tvoří se pohlavní orgány - samčí mnohojaderná [[antheridium\|anteridia]] a samičí mnohojaderná [[askogonium\|askogonia]]. Ta mohou mít výrůstek - [[trichogyn]]. Anteridium se přiloží k askogoniu, je-li vytvořen trichogyn, v místě dotyku vzniká otvor a obsah anteridia přejde do askogonia. Nastane [[plazmogamie]] a dojde k párování jader. Dvojice jader přejdou do zvláštních vláken - askogenních hyf. Na jejich koncích vznikají háky. V nich dojde ke [[karyogamie\|karyogamii]] a z háků vyrůstají vřecka (ascus). V nich dojde k [[meióza\|meióze]] a pak [[mitóza\|mitóze]]. Výsledkem je osm jader a pak osm výtrusů ([[askospora\|askospóry]]). Vřecko se otevírá štěrbinou nebo víčkem. Mimo to jsou vřeckovýtrusné houby schopné tvořit i nepohlavní spory ([[konidie]]), a to i po velmi dlouhou dobu ve stadiu haploidního mycelia. == Systém ==

Houby vřeckovýtrusné: Porovnání verzí