Úcta: Porovnání verzí

Odebráno 63 bajtů ,  před 11 lety
m
Robot sjednotil zarovnání popisu obrázku
(→‎Reference: Nová IW, aby se nekřížila s článkem Respekt)
m (Robot sjednotil zarovnání popisu obrázku)
[[Soubor: Wenceslas Hollar - The bowing gentleman (State 2).jpg |thumb| upright=1.0| <center> Václav Hollar: Šlechtic při pozdravu </center>]]
 
'''Úcta''' (od „ctíti“) znamená trvalý vztah ocenění druhého, který se projevuje dobrovolným sebeomezením v jednání vůči němu, zejména ohleduplností, [[zdvořilost]]í, podporou a případně i [[dar]]y. Na rozdíl od soutěživého sebeprosazování, které zdůrazňuje vlastní kvality a možnosti, vztah úcty vyzvedá kvality druhého, kterého si váží. Klasickým výrazem úcty je například dávání přednosti („až po vás“), úklona, pozvání k jídlu nebo obdarování, tradiční povinnost úcty k hostům se vyjadřuje v pohostinnosti. Podobný význam má slovo [[Respekt (pojem)|respekt]], protikladem úcty je pohrdání, drzost, bezohlednost, ponižování. I když například podřízenost vyjadřují i některá společensky žijící zvířata, úcta je vztah čistě lidský. Může se projevovat vůči druhým lidem, zejména rodičům a starším, vůči institucím a [[symbol]]ům nebo v náboženské oblasti vůči [[Bůh|Bohu]]. Občanskou úctu vůči sobě rovným vyjadřuje slovo respekt, v náboženské řeči se užívá také slovo '''uctívání'''. Uctívání neživých věcí biblická náboženství odmítají a považují za [[modloslužba|modloslužbu]].
 
== Původ ==
[[Soubor: Mosque.jpg |thumb| upright=1.0| <center> Muslimové při modlitbě<br /> {{Malé|(Damašek 2003)}} </center>]]
Slovo úcta (uctívat, uctivý) souvisí se slovy ctít, [[ctnost]], [[čest]], poctít a poctivý. Pochází ze staroslovanského „čisti“, brát ohled, pokládat (za něco), považovat (si), jako například v ruském ''učítyvať''. „Uctít“ návštěvu znamenalo dříve nabídnout hostům něco k jídlu a „ctít barvu“ znamená dodnes v kartách dodržovat, respektovat. Vztah úcty – velmi podobně jako představa cti – se v archaických společnostech projevuje nápadnými a jednoznačnými gesty, která často vyjadřují sebeomezení nebo dokonce sebeponížení: padnout před někým na zem, pokleknout, poklonit se. Už židovská [[Bible]] je sice vyhrazuje jedinému Bohu, přesto se po tisíciletí vyžadovala také před panovníkem a byla také soustavně zneužívána pro udržování moci.
 
 
== Význam ==
[[Soubor: Apollo 15 - Scott salutiert.jpg |thumb| upright=1.0| <center> D. R. Scott vzdává úctu vlajce <br /> {{Malé|(Apollo 15, 1971)}} </center>]]
I když se dnes z pochopitelných důvodů o úctě mnoho nemluví, zůstává jako respekt, ohled a osobní ocenění podstatnou složkou lidských vztahů, soukromých i veřejných. Především proto, že nejen nevyvolává [[konflikt]]y, ale je přímo opakem soutěživého sebeprosazování, z něhož konflikty obvykle vznikají. Pro přiměřené posouzení významu úcty nestačí sledovat, ''komu'' se úcta prokazuje, ale je třeba všimnout si také toho, ''kdo'' je takovou svobodnou úctu schopen prokazovat. Kupodivu to bývají lidé, kteří sami něco znamenají a dovedou, kteří si dovedou vážit lidí, kdežto „kdo nic neumí a ničím není, neváží si nejspíš nikoho“.<ref> Sokol, ''Filosofická antropologie. Člověk jako osoba''. Str. 182. </ref> Proto se schopnost prokazovat úctu pokládá za ctnost.
 
34 224

editací