Zlacení: Porovnání verzí

'''Zlacení''' a '''pozlacování''' jsou různé techniky nanášení tenké vrstvy [[zlato|zlata]] na povrch jiných materiálů. Obojí je známo již od starověku, zmiňuje se ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] i u [[Herodotos|Herodota]]. Tradičně je jeho smyslem docílit dekorativní a luxusně vyhlížející povrch, který zároveň lépe vzdoruje korozi a vlivům povětrnosti. Již od antiky se často pozlacují zejména [[náboženství|kultovní]] a [[rituál]]ní předměty. V současnosti se zlacení navíc využívá v [[elektronika|elektronice]] a elektrotechnice, zejména pro lepší vlastnosti pozlacených kontaktů.

 

 

== Pozlacování ==

Pozlacování čili '''plátkové zlacení''' znamená mechanické nanášení zlaté fólie (tzv. '''pozlátko''') na kovový nebo nekovový povrch. V předhistorických dobách se tenký zlatý plech na zdrsněné kovové povrchy upevňoval někdy jen tlakem hladítka (viz např. [[disk z Nebry]]). Jinak se pozlátko na podklad lepí, a to v [[knihařství]] vaječným bílkem, který se pak vytvrdí nahřátým razidlem, jinak nějakým (často lihovým) lakem na připravenou a vyhlazenou podložku (''bolus''). Pozlátko je mimořádně tenké (proti světlu průsvitné) a zacházení s ním vyžaduje zvláštní techniku: pozlacovač je krájí na koženém polštářku, nanáší na místo navlhčeným štětcem a připevňuje hladítkem. Pozlacený povrch lze ještě zdobit vytlačováním a podobně, jak to bylo běžné na středověkých obrazech.