Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 92 bajtů ,  před 9 lety
m
Robot sjednotil zarovnání popisu obrázku
 
[[Soubor: Köln-Tora-und-Innenansicht-Synagoge-Glockengasse-040.JPG|thumb| upright=1.0| <center> Svitek Tóry <br /> {{Malé|(Kolín nad Rýnem)}} </center>]]
'''Svitek''' je svinutý pás ohebného materiálu (například fotografického filmu). Ve speciálním významu je to [[kniha]], kterou tvoří pás papíru nebo jiného psacího materiálu. Svitek byla nejběžnější forma knihy ve starověku a dodnes se používá v židovské bohoslužbě.
 
== Popis ==
[[Soubor: Paul philosopher.jpg|thumb| upright=0.9|left| <center> Sv. Pavel se svitky <br /> {{Malé|(Řím, 4. stol.)}} </center>]]
Delší texty se ve starověku psaly na dlouhý pás (3 až 7 m), vzniklý slepením jednotlivých listů [[papyrus|papyru]] nebo [[pergamen]]u. Psalo se na ně obvykle ve sloupcích napříč pásu tak, aby při převíjení pásu z jedné strany na druhou čtenář viděl vždy jeden nebo dva sloupce. Pro usnadnění převíjení bývaly později svitky opatřeny dřevěnými tyčkami a rukojeťmi. Svitky se ukládaly na police v knihovnách a přenášely se v koších (viz pozdně starověký obraz sv. Pavla s košem svitků na zemi). Výhodou svitku je jednoduchost, mezi nevýhody patří omezená délka (proto se antické spisy musely dělit na kratší „knihy“, tj. svitky) i to, že čtenář musel svitek držet oběma rukama. Také vyhledávání bylo na delším svitku obtížné.
 
== Historie ==
[[Soubor: 1QIsa b.jpg|thumb| upright=1.0 |<center> Zlomek svitku Izajáše 1QIsa b <br /> {{Malé|(Kumrán, 1. stol. př. n. l.)}} </center>]]
Ve starověku kniha znamenala vždy svitek a místo „otevřít knihu“ se říkalo „rozvinout knihu“. Svitky, někdy i ilustrované, jsou známy z celého Středomoří, z [[Mezopotámie]], z [[Čína|Číny]] i z [[Japonsko|Japonska]]. Mezi nejslavnější svitky patří [[Kumránské svitky]] s biblickými i jinými hebrejskými texty z 3. stol. př. n. l. až 1. stol. n. l., objevené v polovině 20. století v blízkosti [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]]. V Číně byla roku [[1907]] objevena nejstarší přesně datovaná tištěná kniha, svitek „Diamantové sútry“ z roku [[868]]; jednotlivé stránky se tiskly z dřevěných desek, ne z pohyblivých liter.
 
[[Soubor: Diamond sutra.jpg|thumb| upright=1.2|left| <center> Diamantová sútra <br /> {{Malé|(Čína, 868)}} </center>]]
Teprve od 2.-3. století n. l. začal na západě svitky vytlačovat [[kodex]], vázaná kniha, v níž se dalo listovat. Vznikl z římských svazků dřevěných tabulek, které užívali zejména právníci. Hlavní výhodou kodexu byl mnohem větší rozsah (stovky listů), snazší hledání, možnost obsahu (indexu) a také to, že těžký kodex mohl ležet na pultu nebo na stole. Rozšíření kodexů snad souvisí s [[křesťanství]]m a možná ovlivnilo i vývoj [[biblický kánon|biblického kánonu]]: zatímco jednotlivé svitky se mohly užívat samostatně, do kodexu bylo třeba vybrat závazný soubor knih, navíc v pevně daném pořadí.<ref>H. Haag, ''Bibel-Lexikon''. Einsiedeln 1968, heslo „Kodex“. </ref>
 
34 224

editací