Kultura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: hy:Մշակույթ
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot sjednotil zarovnání popisu obrázku
Řádek 1:
{{různé významy}}
 
[[Soubor: Gobustan ancient Azerbaycan full.jpg |thumb| upright=1.2| <center> Skalní malby v Gobustanu (Azerbajdžán) <br /> (Asi 8 000 př. n. l.) </center>]] Slovem '''kultura''' (''cultura'', příčestí trpné [[latina|latinského]] ''colere'', pěstovat, tedy „co je pěstováno“) se původně označovalo [[kultura (zemědělství)|pěstování užitkových plodin]]. Jako [[metafora|metaforu]] je použil [[Marcus Tullius Cicero]] pro překlad [[Platón]]ova pojmu „péče o duši“ a od [[16. století]] se používá pro označení vybraných lidských činností, zejména uměleckých (tzv. „vysoká kultura“). Do ní patří [[literatura]], [[umění]], [[hudba]], případně i [[věda]] a [[filosofie]]. V tomto smyslu máme dnes kulturní rubriku v novinách nebo [[ministerstvo kultury]]. Proti této vybrané, elitní vysoké kultuře, vyžadující vzdělání a péči, stála potom „nízká“ či lidová kultura, pozdější [[popkultura]]. Podle toho se pak lidé i celé národy mohly dělit na více či méně kultivované, případně barbarské.
 
== Kultura v širším významu ==
[[Soubor: Syria.Damascus.CoffeeHouse.01.jpg |thumb| upright=1.3| <center> Kavárna v Damašku<br /> (Sýrie) </center>]] Proti tomuto úzkému významu pojmu kultury se ohradil už [[Johann Wolfgang von Goethe]]. V jeho pojmu kultury prý nesmí chybět „ani oblečení a jídelní zvyky, dějiny ani filosofie, umění ani věda, dětské hry ani přísloví, hospodářství ani literatura, politika ani soukromí, ba ani poukaz na škody, vznikající odlesněním hor“.{{chybí zdroj}} Právě v tomto širokém významu dnes [[kultura (antropologie)|pojem kultury užívá]] [[antropologie]] i [[sociologie]].
 
Kultura tedy zahrnuje všechno to, s čím se člověk nerodí, ale
Řádek 13:
* co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných.
 
[[Soubor: Cové1.jpg |thumb| upright=1.2| <center> Slavnost v Cové <br /> (Benin) </center>]] V tomto širokém významu je kultura nezbytnou podmínkou lidského života ve společnosti a nelze ji tedy pokládat za pouhou „nadstavbu“ hmotné „základny“, jak to činili [[Marxismus|marxisté]]. Hmotná i kulturní či duchovní stránka člověka se jistě vzájemně podmiňují; příběhy tzv. „vlčích dětí“, vyrostlých mimo lidskou společnost, však ukazují, že bez příslušné [[enkulturace]], tj. osvojení určité kultury není člověk schopen navázat ani sexuální vztah. Kulturu lze nalézt například i u [[primát]]ů, [[hlodavci|hlodavců]], [[kytovci|kytovců]], [[ptáci|ptáků]] či [[ryby|ryb]]. Mladí [[Makak červenolící|makakové]] se od matky učí umývat brambory než je snědí, mladí ptáci napodobují zpěv dospělých.<ref>Srv. D. Lestel: ''Les origines animales de la culture'', Paris 2003</ref>
 
Antropolog [[Clifford Geertz]] charakterizuje kulturu jako „síť významů“, v nichž a s jejichž pomocí člověk žije, které přijímá od své společnosti a které naopak předává svým dětem. Podle [[Gert Hofstede|Gerta Hofstede]] je to „kolektivní [[software]]“ společnosti. Z jiného hlediska je to způsob, jak lidé žijí v souladu svých přesvědčení, jazyka, dějin i třeba způsobu oblékání. Sdílené hodnoty, symboly, způsoby chování a gesta vytvářejí společný rámec lidských jednání, budí vzájemnou důvěru a pomáhají dobré komunikaci.
Řádek 22:
 
== Kultura a civilizace ==
[[Soubor: Parthenon from west.jpg |thumb| upright=1.3| <center> Parthenon v Athénách </center>]]
Protože se kultura vyjadřuje a předává zejména řečí, často se chápe jako vázaná na určité jazykové prostředí (česká, francouzská, německá kultura). Pro ještě větší a méně homogenní nadnárodní celky se používá pojem [[civilizace]], odkazující k městskému prostředí (latinské ''civis'', ''civilis'') a tedy i k jistému [[kosmopolitismus|kosmopolitismu]]. Naopak pro menší společenství, například místní, profesní nebo pro věkové skupiny se užívá blízký pojem [[subkultura]] (například subkultura řidičů kamionů nebo teenagerů). V podobném smyslu se hovoří o ''firemní kultuře'', tj. zavedeném způsobu jednání mezi zaměstnanci, řešení konfliktů a podobně.