Lumírovci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Obsah stránky nahrazen textem „Debil“ |
m Editace uživatele „90.178.139.162“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „MiroslavJosef“ |
||
Řádek 1:
Jako '''lumírovci''' bývá označována skupina [[spisovatel]]ů 70. a 80. let [[19. století]] sdružující se okolo časopisu [[Lumír (časopis)|Lumír]]. Společně s [[ruchovci]] tvořili novou generaci spisovatelů, která přebírala vliv po odcházejících [[májovci|májovcích]]. Jejich největší snahou bylo povznést českou literaturu na evropskou úroveň.
== Dobový kontext ==
Poslední třetina [[19. století]] se vyznačovala aktivizací [[Kultura|kulturního]] života v českých zemích. Roku [[1881]] ([[1883]]) bylo otevřeno [[Národní divadlo]], [[1882]] byla [[Univerzita Karlova]] rozdělena na část českou a [[němčina|německou]], vznikají nová [[nakladatelství]] (např. r. 1871 nakladatelství [[Jan Otto]], r. 1872 nakladatelství [[Josef Richard Vilímek|J. R. Vilímka]]) a vychází množství [[almanach]]ů (např. r. 1868 almanach [[Ruch]], r. 1871 [[Anemonky]] r. 1878 nový almanach [[Máj (almanach)|Máj]]). Do středu veřejného zájmu se opět dostávají [[Rukopis královédvorský]] a [[Rukopis zelenohorský]].
== Charakteristika ==
Cílem lumírovců bylo přiblížit české [[písemnictví]] vyspělým [[Evropa|evropským]] literaturám. Prostřednictvím [[překlad]]ů (především z [[románské jazyky|románské]] literatury) uváděli do české literatury evropské trendy, jak tematické tak formální.
Literárně hodně [[experiment]]ovali, objevují se u nich například dosud v české literatuře neobvyklé [[básnická forma|básnické formy]] – [[sonet]], [[gazel]], [[rondel (báseň)|rondel]]. Neztotožňovali se s požadavkem, že literatura má především sloužit národu. Filosofickým základem jejich tvorby se stala myšlenka, že [[lidstvo]] se neustále vyvíjí k [[Humanita|humanitě]].
== Představitelé ==
Dělení spisovatelů na [[Májovci|májovce]], [[Ruchovci|ruchovce]] a lumírovce je pouze orientační a často zjednodušující. Kniha ''Panorama české literatury'' mezi lumírovce a jejich [[epigon]]y řadí následující spisovatele:<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Machala
| jméno = Lubomír
| odkaz na autora = Lubomír Machala
| příjmení2 = Petrů
| jméno2 = Eduard
| odkaz na autora2 = Eduard Petrů
| rok = 1994
| titul = Panorama české literatury
| vydání = 1
| vydavatel = Rubico
| místo = Olomouc
| počet stran = 552
| stránky = 141–146
| isbn = 80-85839-04-0
}}</ref>
* [[Jaroslav Vrchlický]]
* [[Julius Zeyer]]
* [[Bohdan Jelínek]]
* [[Josef Thomayer]]
* [[Otokar Mokrý]]
* [[František Herites]]
Částí své tvorby:
* [[Josef Václav Sládek]] od sedmdesátých let
== Spor mezi ruchovci a lumírovci ==
K vymezování obou skupin spisovatelů došlo na základě sporu, který zažehla [[Eliška Krásnohorská]] svou statí ''Obraz novějšího básnictví českého'' ([[Časopis národního muzea]], 1877).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Prokop
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora =
| rok = 2000
| titul = Literatura 19. a počátku 20. století (od romantiků po buřiče): pro výuku literatury na středních školách
| vydání = 1
| vydavatel = O.K.-Soft
| místo = Sokolov
| počet stran = 72
| stránky = 40
| isbn = 80-238-5357-0
}}</ref> V ní se dovolává básníka ryze národního. Jeho opak pak vidí ve [[Jaroslav Vrchlický|Vrchlickém]]. [[Malíř]] [[Soběslav Pinkas]] naopak o dva roky později kritizoval [[Vítězslav Hálek|Hálka]], české literatuře vytkl její uzavřenost a vyzdvihl lumírovce. V následných sporech se počala profilovat škola ''[[Kosmopolitismus|kosmopolitní]]'' (lumírovci) a škola ''národní'' (ruchovci).
== Související články ==
* [[Májovci]]
* [[Ruchovci]]
== Reference ==
<references/>
[[Kategorie:Česká literatura]]
[[Kategorie:Lumírovci| ]]
[[de:Lumírovci]]
| |||