Definice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
'''Definice''' (z latinského ''de'' = od, pryč a ''finis'' = hranice, tedy ''definitio'' = ohraničení, vymezení) je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého [[pojem|pojmu]]. Pojem, který se definuje, je také nazýván ''definiendum'' (latinsky „co se má definovat“), zatímco popis významu definovaného pojmu se označuje jako ''definiens'' (latinsky „definující“).
==Klasická definice==
Podle [[Aristotelés|Aristotela]] má definiens dvě části:▼
Podle [[Aristotelés|Aristotela]] je definice specifickým soudem, který má strukturu trojčlenného soudu ([[subjekt]] – [[kopula]] – [[predikát]]). Tvar definice je tedy "definiendum je definiens" <ref>[http://www.borber.com/files/FIL103-Odkaz-Aristotelske-logiky.doc Bernard, B. (2004). Odkaz Aristotelské logiky.]</ref>. V symbolických zápisech pro významovou rovnost definovaného výrazu s výrazuem definujícím užívá znak <math>=_{def}</math> nebo <math>=_{df}</math> (čte se "definičně rovno").
# nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. ''genus proximum'') a
# druhový rozdíl (''differentia specifica'') v rámci tohoto rodu.
Tak v definici "
==
<ref>Ferjenčík, J. (2005). ''Úvod do metodologie psychologického výzkumu.'' Praha: Portál. ISBN 80-71783-67-6</ref>
<ref>[http://www.doctorandus.info/info/e_kapitoly/vedecke_metody.doc Nováková, V., Liška, V., Loudín, J., Sedláček, M. (2010). Vědecké metody pro doktorandy.
*'''předdefinitorní formy''' - nedostatečně precizní definice používané např. tehdy, když by bylo přesné definování zbytečné nebo kontraproduktivní (např. definování laikům nebo v případě, že význam definovaného pojmu je všem účastníkům komunikace dostatečně jasný apod.); např.:
** pojmenování (''Pes je toto.'' ...a ukážu prstem na psa)
Řádek 17 ⟶ 20:
** definování pomocí rozdílů (''Projekce není totéž, co regrese, ani to není racionalizace.'')
* '''nominální definice'''
* '''reálné definice'''
** '''existenciální definice''' - definiendum je na rozdíl od nominálních definicí vysvětlováno pro něj charakteristickými vlatnostmi a vztahy mezi nimi (''Inteligence je schopnost chápání, samostatného myšlení, řešení situací, v nichž nelze použít návykového chování.'')
Řádek 24 ⟶ 27:
**: '''experimentální operacionální definice''' - definiens tvoří popis postupů, jejichž vykonáním definiendum vytvoříme nebo navodíme (např. recept jak upéct ovocný koláč).
Dále můžeme rozlišovat:
* '''analytické definice''' - vychází z obsahového rozboru již existujícího pojmu či výrazu, který se snaží objasnit. Užívá se zvláště v pedagogické praxi. U analytických definic má smysl hovořit o pravdivosti definice - definice je pravdivá tehdy, když správně a přesně vystihují skutečný význam, který definiendum v jazyce má.
* '''syntetické definice''' (='''definiční dohoda''') - zavádí pomocí pojmů základních nebo dříve definovaných nový pojem nebo upřesňuje, popř. jej podle potřeby vědy modifikuje. Smyslem je tedy stanovit, v jakém významu se bude termín nyní užívat.
== Zdroje ==
<references />
| |||