Bitevní loď: Porovnání verzí

Přidáno 69 bajtů ,  před 10 lety
fixlink, formulace, odstraneni pochybneho tvrzeni o klesajicim vyznamu - pokles zacal az dlouho po Velke valce...
m (robot přidal: ro:Cuirasat)
(fixlink, formulace, odstraneni pochybneho tvrzeni o klesajicim vyznamu - pokles zacal az dlouho po Velke valce...)
Tato plavidla se účastnila několika významných konfliktů, [[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonské války]], [[španělsko-americká válka|španělsko-americké války]] a [[rusko-japonská válka|rusko-japonské války]]. Právě zkušenosti z rusko-japonské války podnítily další vývoj bitevních lodí. Ukázal se význam těžkého dělostřelectva a rychlosti v námořní bitvě.
 
První lodí nového druhu byl britský ''[[HMS Dreadnought]] (1906)|HMS ''Dreadnought'']] spuštěný roku [[1906]], podle nějž se nazývají všechny obdobné bitevní lodě dreadnoughty[[dreadnought]]y. Hlavní novinkou bylo umístění pěti dvojitýchdvouhlavňových dělových věží na této lodi. Boční salvu mohlo pálit sice jen osm těžkých děl, ale přesto to znamenalo dvojnásobnou palebnou sílu oproti všem starším plavidlům. Dále se mírně zvedla rychlost na 22 uzlů. Pancéřování setrvalo přibližně na stejné úrovni.
Stále větší a stále silnější dreadnoughty začaly stavět všechny námořní velmoci, [[výtlak]] stoupal až k na 35 000 tun, ráže děl až na 381 mm. Tyto bitevní lodě byly hlavní námořní silou [[první světová válka|první světové války]]. Přesto však jejich význam klesal, bitevníBitevní loď byla lehce zranitelná [[námořní mina|minami]], musela mít doprovod [[torpédoborec|torpédoborců]] a lehkých [[křižník]]ů proti [[ponorka|ponorkám]] a torpédovkám.
 
Po válce bylo ještě dokončeno několik válečných projektů jako např. [[Třída Colorado|třída amerických lodí ''Colorado'']] s děly ráže 406 mm,. alePoté potéale [[Washingtonská konference]] z roku [[1922]] zastavila stavbu bitevních lodí na 15 let, tedy do roku [[1936]].
 
[[Druhá světová válka|Druhé světové války]] se účastnila jednak plavidla postavená za první světové války a těsně po ní, která byla v meziválečném období modernizována a moderní bitevní lodě, stavěné těsně před a v průběhu války. Tyto kolosy dosahovaly výtlaku až 64 000 t, délky téměř 270 m a rychlosti mezi 28 a 33 uzly. Výzbroj tvořilo nejčastěji osm až devět 381mm až 406mm děl (více jen u [[Jamato (bitevní loď)|''Jamato'']] a [[Musaši (bitevní loď)|''Musaši'']]) umístěných nejčastěji ve třech trojitých věžíchdvou- či čtyřechtrojhlavňových dvojitýchvěžích, dále kolem 12 středních děl ve věžích na bocích a množství lehkých protiletadlových děl. Ale ani silná protiletecká výzbroj skládající se z desítek děl nejrůznějších ráží nedokázala zajistit dostatečnou obranu proti leteckým útokům.
 
Po druhé světové válce stavba bitevních lodí končí, jejich vůdčí úlohu přebírají [[letadlová loď|letadlové lodě]].