Dějiny Slovenska: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Československo: První republika: uzákonění používání slovenského jazyka v Zemi Slovenské
→‎Velkomoravská říše: wikifikace, doplnění o léta 870-880 až 894 vláda Svatoplukova
Řádek 15:
== Velkomoravská říše ==
{{Viz též|Velkomoravská říše}}
Na území, kde pokročil rozpad kmenových vztahů vytvořili [[Slované]] [[knížectví]]. V roce [[833]] se vojensky i politicky spojili [[Moravské]] knížectví, pravděpodobně s centrem v jihomoravských Mikulčicích, sídle knížete Mojmíra, a [[Nitranské knížectví|Nitranské]] se střediskem v Nitře na jihozápadě dnešního Slovenska, kde sídlil kníže Pribina,do jednoho státního celku, nazývaného [[Velkomoravská říše|Velká Morava]] později [[Byzantská říše|byzantským]] učencem a císařem [[Konstantin VII. Porfyrogennetos|Konstantinem VII.Porfyrogennetem Porfyrogenetem]].
Došlo k rozvoji jak hospodářskému tak i kulturnímu, významný byl příchod věrozvěstců [[Konstantin|Konstantina]] a [[Metoděj|Metoděje]] v roce [[863]] a zavedení písma hlaholiky. Území dnešního Slovenska patřilo spolu s dnešní Moravou k jádru říše, ke které patřili i oblasti obývané Čechy na západě, Lužickými Srby na severozápadě, Vislany na severu, Slovany v Panonii na jihu až po Bulharskou říši na jihozápadě.Největší rozmach Velkomoravské říše byl zaznamenám v letech 870-894 za vlády [[Svatopluk|Svatopluka]], kdy římský papež [[Jan VIII]]. udělil samostatnost první slovanské diecézi v Nitře vládci Svatoplukovi v jeho ''Regnum Svanteborg'', tedy přeloženo ''království Svatoplukovém'' v roce [[880]].
Po vpádech kočujících kmenů od jihu do Karpatské kotliny docházelo k bitkám s nájezdníky, kteří se ve výbojích dostávali až do Franské říše a proto se stávali velkomoravské a franské vojska spojenci proti nájezdníkům.
V roce 906 došlo mezi maďarskými a velkomoravskými vojsky k velké bitvě, kterou pravděpodobně ještě kníže Mojmír II. dokázal vyhrát a Maďary na krátkou dobu zahnat zpět. Hned v roce 907 se v místech u dnešní Bratislavy strhla bitva mezi Bavory a Maďary, ve které se už ale účast Mojmíra II. ani Moravanů nezmiňuje. Proto se datuje zánik Velkomoravské říše rokem 907, i když pravděpodobně se Velkomoravská říše rozpadala celé 10.století.