Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 4 516 bajtů ,  před 13 lety
podstatné rozšíření hesla, členění na odstavce, +synon., + obsahové látky, +jiná použití
{{Taxobox řád | česky=[[routotvaré]] | latinsky=''Rutales''}}
{{Taxobox čeleď | česky=[[routovité]] | latinsky=''Rutaceae''}}
{{Taxobox rod | česky=[[citronečník]] | latinsky=Poncirus}}
{{Taxobox konec členění}}
{{Taxobox binomická sekce | barva = lightgreen | binomické_jméno = Poncirus trifoliata| popsal = ([[Linné|L.]]) [[Constantine Samuel Rafinesque-Schmaltz|Raf.]]| datum =1838}}
{{Taxobox konec}}
 
'''Citronečník trojlistý''', známý též pod převzatým názvem '''trifoliáta''', (''Poncirus trifoliata'' ([[Carl Linné|L.]]) [[Constantine Samuel Rafinesque-Schmaltz|Raf.]], <!-- Sylva Tellur. 143 --> 1838) je trnitý [[keř]] z [[čeleď (biologie)|čeledi]] [[routovité|routovitých]] a blízký příbuzný [[citrus|citrusů]]. Je jediným zástupcem svého [[rod (biologie)|rodu]]. Pochází z [[Korea|Koreje]] a severní až střední [[Čína|Číny]] a jedná se o jedinou s citrusy spřízněnou rostlinu, kterou lze pěstovat i v [[Česká republika|Česku]].
<!-- Citrus trifoliata L. synonymes Poncirus trifoliatus Rafin., Limonia triacantha DC., Limonia trifolia Burm. f., Limonia trifoliata L., Triphasia aurantiola Lour.; Triphasia trifolia Wils.; Triphasia trifoliata&nbsp; DC. -->
Keř je opadavý, obvykle značně trnitý, ale byly vyšlechtěny i bezrtrnné formy. [[List|Listy]] jsou typicky trojčetné, výjimečně pětičetné, střídavě uspořádané. Prostřední list bývá 3-5 cm dlouhý, krajní pak měří 2-3 cm. Rozemnuté listy vydávají typickou citrusovou vůni. [[Řapík]] je úzce křídlatý. Hrozivě vypadající [[trn|trny]] dosahují délky až 5 cm. Pětičetné bílé [[květ|květy]] jsou podobné citrusům, ale větší, asi 3-5 cm v průměru. Na rostlině se objevují v dubnu, ještě před vyrašením prvních listů. [[Vůně]] je oproti pravým citrusům poměrně nevýrazná. Plody jsou kulaté, 3-5 cm velké a slabě plstnaté. V mládí jsou zelené, v době zralosti získají sytý žlutý odstín. Chuť je kvůli značnému obsahu pryskyřic trpká až hořká, navíc většinu plodu zabírají polyembryonická [[semeno|semena]].
 
===Synonyma===
Citronečník je mrazuvzdorný, vydrží pokles teplot až k hranici -25 °C a i v případě namrznutí úspěšně regeneruje. Podmínkou pro úspěšné přečkání zimy je však vyzrání letorostů, a proto se jeho pěstování daří jen v nejteplejších oblastech republiky, kde je vegetační období dostatečně dlouhé. To však platí jen pro starší rostliny. Mladší jsou výrazně choulostivější a na zimu je nutné je chránit. Citronečník vyžaduje [[půda|půdu]] s mírně [[kyselost|kyselou]] reakcí. Je citlivý na obsah [[vápník|vápníku]] a [[sůl (chemie|solí]], zejména [[chlorid|chloridů]].
 
====Preferované jméno====
Citronečník se uplatňuje především jako vynikající mrazuvzdorná [[podnož]] pro všechny druhy citrusů. Roubovancům propůjčuje částečně zakrslý růst a zvyšuje jejich odolnost proti nízkým teplotám. Kuriozitou je, že se v tomto případě roubuje [[stálezelený|stálezelená]] dřevina na opadavou podnož, přičemž srůstnost je velmi dobrá. V českých podmínkách se pěstuje jako okrasná dřevina. Citronečník se též používá při [[šlechtění]] citrusů, jeho kříženci s citrusy jsou taktéž vynikající podnoží. Nejčastěji se vyskytují kříženci s [[pomerančovník|pomerančovníkem]] - [[citranž|citranže]] a [[grepovník|grepovníkem]] - [[citrumelo|citrumela]].
 
* ''Ponicrus trifoliata'' ([[Carl Linné|L.]]) [[Constantine Samuel Rafinesque-Schmaltz|Raf.]], <!-- Sylva Tellur. 143 --> 1838
* ''Ponicrus trifoliatus'' ([[Carl Linné|L.]]) [[Constantine Samuel Rafinesque-Schmaltz|Raf.]], <!-- Sylva Tellur. 143 --> 1838 (gramatická varianta, uváděná v databázi IPNI[http://www.ipni.org])
 
====[[Basionym]]====
 
* ''Citrus trifoliata'' [[Carl Linné|L.]], <!-- Sp. Pl., ed. 2. 1101 --> 1763
<!-- TYPE: JAPAN: Without data (lectotype: Kaempfer, Amoen. Exot. Fasc. t. 802. 1712). Lectotypified by Swingle, in Webber & Batchelor, Citrus Industr. 368. 1943 -->
 
====[[Homotypické synonymum|Homotypická synonyma]]====
 
* ''Pseudaegle trifoliata'' ([[Carl Linné|L.]]) [[Tomitaro Makino|Makino]], <!-- Bot. Mag. (Tokyo) 16: 15 --> 1902
 
====[[Heterotypické synonymum|Heterotypická synonyma]]====
 
* ''Citrus trifolia'' [[Carl Peter Thunberg|Thunb.]], <!-- Fl. Japon. 294 --> 1784
* ''Limonia triacantha'' [[Augustin Pyramus de Candolle|DC.]], <!-- není v IPNI --> 1824
* ''Aegle sepiaria'' [[Augustin Pyramus de Candolle|DC.]], <!-- Prodr. 1: 538 --> 1824 ([[nomen illegitimum|nom. illeg.]])
** ''Pseudaegle sepiaria'' ([[Augustin Pyramus de Candolle|DC.]]) [[Friedrich Anton Wilhelm Miquel|Miq.]], <!-- Ann. Mus. Bot. Lugduno-Batavi 2: 83 --> 1865 (nom. illeg.)
* ''Citrus triptera'' [[Élie Abel Carrière|Carrière]], <!-- Rev. hort. 15, f. 2 --> 1869 non [[René Louiche Desfontaines|Desf.]], <!-- Cat. Hort. Par. ed. III. 406 --> 1829
 
==Původ==
 
Pochází z [[Korea|Koreje]] a severní až střední [[Čína|Číny]]. Jedná se o jedinou s citrusy spřízněnou rostlinu, kterou lze pěstovat i ve volné přírodě v [[Česká republika|Česku]].
 
==Popis==
 
Keř je opadavý, obvykle značně trnitý, ale byly vyšlechtěny i bezrtrnné formy. [[List|Listy]] jsou typicky trojčetné, výjimečně pětičetné, střídavě uspořádané. Prostřední list bývá 3-&ndash;5 &nbsp;cm dlouhý, krajní pak měří 2-&ndash;3 cm. Rozemnuté listy vydávají typickou citrusovou vůni. [[Řapík]] je úzce křídlatý. Hrozivě vypadající [[trn|trny]] dosahují délky až 5 &nbsp;cm. Pětičetné bílé [[květ|květy]] jsou podobné citrusům, ale větší, asi 3-&ndash;5 &nbsp;cm v průměru. Na rostlině se objevují v dubnu, ještě před vyrašením prvních listů. [[Vůně]] je oproti pravým citrusům poměrně nevýrazná. Plody jsou kulaté, 3-&ndash;5 cm velkév průměru a slabě plstnaté. V mládí jsou zelené, v době zralosti získají sytý žlutý odstín. Chuť je kvůli značnému obsahu pryskyřic trpká až hořká, navíc většinu plodu zabírají polyembryonická [[semeno|semena]].
 
Cistrusovník se nedožívá příliš vysokého věku; ve středoevropských podmínkách výjimečně 25&nbsp;let.
 
==Stanoviště==
 
Citronečník je mrazuvzdorný, vydrží pokles teplot až k hranici -25 &nbsp;°C a i v případě namrznutí úspěšně regeneruje. Podmínkou pro úspěšné přečkání zimy je však vyzrání letorostů, a proto se jeho pěstování daří jen v nejteplejších oblastech republiky, kde je vegetační období dostatečně dlouhé. To však platí jen pro starší rostliny. Mladší jsou výrazně choulostivější a na zimu je nutné je chránit.; Citronečníkdoportučuje vyžadujese [[půda|půdu]]proto ssemenáčky mírněprvní [[kyselost|kyselou]]zimu reakcíponechávat ve skleníku. JeCitronečník je citlivý na obsah [[vápník|vápníku]] a [[sůl (chemie)|solí]], zejména [[chlorid|chloridů]]. Jinak snáší jak lehké písčité, středně těžké i velmi těžké jílovité půdy, s dostatkem vlhkosti, pokud však nejsou příliš zamokřené; roste jak v kysele tak zásaditě reagujících půdách.
 
==Použití==
 
Citronečník se uplatňuje především jako vynikající mrazuvzdorná [[podnož]] pro všechny druhy citrusů. Roubovancům propůjčuje částečně zakrslý růst a zvyšuje jejich odolnost proti nízkým teplotám (přibližně o 3&nbsp;°C). Kuriozitou je, že se v tomto případě roubuje [[stálezelený|stálezelená]] dřevina na opadavou podnož, přičemž srůstnost je velmi dobrá. V českých podmínkách se pěstuje jako okrasná dřevina. Citronečník se též používá při [[šlechtění]] citrusů, jeho kříženci s citrusy jsou taktéž vynikající podnoží. Nejčastěji se vyskytují kříženci s [[pomerančovník|pomerančovníkem]] - [[citranž|citranže]] a [[grepovník|grepovníkem]] - [[citrumelo|citrumela]]. Hybridy s druhy rodu ''Fortunella'' se nazývají [[citrumkvat]]y.
 
V zahradnictví se pěstuje jako okrasná solitéra a to jak pro výrazně květy na brzkém jaře, tak pro zajímavě vyhlížející a dlouho neopadávajícíh žluté plody. V teplejších krajinách se někdy používá k vytváření živých plotů, které jsou vzhledem k nebezpečně vyhlížejícím trnům zcela neprostupné, i když nejsou příliš husté.
 
Přes trpkou až hořkou a svíravou chuť dužiny mohou plody sloužit k přípravě marmelády.Čerstvé plody obsahují málo šťávy, ale z déle skladovaných lze připravit tonizující nápoj, obsahující i značné množství [[vitamín C|vitamínu C]]. Ve východních kuchyních se používají mladé lísty k ochucování jídel.
 
Zejména ve východním léčitelství byl používán sušený plod jako močopudný prostředek (diuretikum), projímadlo (laxativum), pročišťující prostředek, při zažívacích potížích (např. dyspepsii), proti nadýmání (karminativum), jako prostředek potlačující zvracení (antiemetikum), pro uvolňování křečí (antispastikum), proti bolestem zubů a ke stahování cév. Odvar z kůry se používal jako prostředek pro odkašlávání (expektorans) a ke snižování horečky (antipyretikum). Všeobecně obsahové látky citronečníku zvyšují krevní tlak a mají mírně povzbuzující účinky na organismus.
 
==Obsahové látky==
 
Plody obsahují celou řadu účinných látek patřících mezi flavonoidy, kumariny, monoterpeny a alkaloidy, zejména:
 
*neoeriocitrin
*narirutin
*naringin
*hesperidin
*neohesperidin
*neoponcirin
*poncirin
*naringenin
*hesperetin
*sinensetin
*nobiletin
*heptamethoxyflavon
*5-O-demethylnobiletin
*tangeretin
*synefrin
*octopamin
*N-methyltyramin
*hordenin
*tyramin
 
==Původ jména==
 
Latinský druhový název je odvozen od slov ''tres'' (tři), resp ve složeninách ''tri''&ndash; a ''folium'' (list), tedy "trojlistý".
==Taxonomická poznámka==
 
Řada autorů uvádí jako synonymum citronečníku trojlistého ještě druh ''Limonia trifolia'' [[Nicolaas Laurens Burman|Burm.f.]], <!-- Fl. Ind. 103. t. 35. f. 1. --> 1768 (syn. ''Triphasia trifolia'' ([[Nicolaas Laurens Burman|Burm.f.]]) [[Percy Wilson|P.Wilson]], <!-- Torreya 9: 33. --> 1909). Vzhledem k tomu, že uvedený druh byl popsán jako neopadavý keř, rostoucí divoce v [[Indonésie|Indonésii]] a na [[Filipíny|Filipínách]], jde zcela zřejmě o omyl. Podobně je zpochybňována i synonymita druhů ''Triphasia aurantiola'' [[João de Loureiro|Lour.]] <!-- Fl. Cochinch. 153 --> 1790 a ''Limonia trifoliata'' [[Carl Linné|L.]], <!-- Mant. ii. 237 --> 1771 s citronečníkem.
 
[[Kategorie:Citrusy]]
4 573

editací