Samohláska: Porovnání verzí

Přidáno 18 bajtů ,  před 11 lety
m
robot změnil: id:Vokal (linguistik); kosmetické úpravy
m (robot přidal: la:Vocalis)
m (robot změnil: id:Vokal (linguistik); kosmetické úpravy)
== Otevřenost ==
 
[[ImageSoubor:Cardinal vowels-Jones x-ray.jpg|thumb|right|200px|[[Rentgen]]ové snímky ústní dutiny při výslovnosti {{IPA|[i, u, a, ɑ]}}.]]
Podle velikosti [[úhel|úhlu]], který svírá dolní [[čelist]] s horní, můžeme v různých jazycích rozeznat 2–4 stupně (výjimečně až 5 stupňů) otevřenosti:
* otevřené – zavřené
Jednotlivé samohlásky se liší barvou tónů ([[témbr]]em), která je dána vlivem spolupodílejících se vedlejších frekvencí – [[formant]]ů, které vznikají [[rezonance|resonancí]] dutin (ústní, hltanová, nosní). Resonance je ovlivňována změnami tvaru těchto dutin během řeči podle polohy mluvidel (artikulátorů). Podle stoupající frekvence se formanty označují F1, F2 a F3, přičemž F1 a F2 a jejich vzájemný poměr mají pro znění hlásky zásadní význam.
 
* '''Formant F1''' souvisí s otevřeností, F1 má vyšší frekvenci u vysokých (zavřených) samohlásek.
* '''Formant F2''' souvisí s předností/zadností. Přední samohlásky mají vyšší frekvenci F2 než zadní. Zadnost je však lépe vystihována vzájemným poměrem F1 a F2 než samotným F2.
* '''Formant F3''' je nižší u samohlásek zabarvených do r ([[rotacizace]]).
 
Komplexní vztah mezi formanty F2 a F3 je dán zaokrouhleností. S tím i souvisí fakt, že zadní samohlásky jsou zaokrouhlené častěji než přední.
== Reference ==
 
* Duběda T. Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-1073-6.
 
== Přehled samohlásek ==
 
{{Samohlásky}}
 
{{Link FA|en}}
 
[[Kategorie:Fonetika]]
 
{{Link FA|en}}
 
[[af:Klinker]]
[[ht:Vwayèl]]
[[hu:Magánhangzó]]
[[id:Vokal (linguistik)]]
[[io:Vokalo]]
[[it:Vocale]]
229 795

editací