Verze z 23. 3. 2010, 23:09 editovat TobeBot (diskuse \| příspěvky) 18 990 editací m robot přidal: la:Vocalis ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 6. 2010, 14:18 editovat zrušit editaci ArthurBot (diskuse \| příspěvky) 229 795 editací m robot změnil: id:Vokal (linguistik); kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 7: == Otevřenost == [[~~Image~~Soubor:Cardinal vowels-Jones x-ray.jpg\|thumb\|right\|200px\|[[Rentgen]]ové snímky ústní dutiny při výslovnosti {{IPA\|[i, u, a, ɑ]}}.]] Podle velikosti [[úhel\|úhlu]], který svírá dolní [[čelist]] s horní, můžeme v různých jazycích rozeznat 2–4 stupně (výjimečně až 5 stupňů) otevřenosti: * otevřené – zavřené Řádek 98: Jednotlivé samohlásky se liší barvou tónů ([[témbr]]em), která je dána vlivem spolupodílejících se vedlejších frekvencí – [[formant]]ů, které vznikají [[rezonance\|resonancí]] dutin (ústní, hltanová, nosní). Resonance je ovlivňována změnami tvaru těchto dutin během řeči podle polohy mluvidel (artikulátorů). Podle stoupající frekvence se formanty označují F1, F2 a F3, přičemž F1 a F2 a jejich vzájemný poměr mají pro znění hlásky zásadní význam. * '''Formant F1''' souvisí s otevřeností, F1 má vyšší frekvenci u vysokých (zavřených) samohlásek. * '''Formant F2''' souvisí s předností/zadností. Přední samohlásky mají vyšší frekvenci F2 než zadní. Zadnost je však lépe vystihována vzájemným poměrem F1 a F2 než samotným F2. * '''Formant F3''' je nižší u samohlásek zabarvených do r ([[rotacizace]]). Komplexní vztah mezi formanty F2 a F3 je dán zaokrouhleností. S tím i souvisí fakt, že zadní samohlásky jsou zaokrouhlené častěji než přední. Řádek 110: == Reference == * Duběda T. Jazyky a jejich zvuky. Univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-1073-6. == Přehled samohlásek == {{Samohlásky}} {{Link FA\|en}}▼ [[Kategorie:Fonetika]] ▲{{Link FA\|en}} [[af:Klinker]] Řádek 152: [[ht:Vwayèl]] [[hu:Magánhangzó]] [[id:Vokal (linguistik)]] [[io:Vokalo]] [[it:Vocale]]

Samohláska: Porovnání verzí