Dikobraz (časopis): Porovnání verzí

Přidáno 109 bajtů ,  před 9 lety
m
+linky
m (+linky)
Zakladatelem Dikobrazu byl autor a epigramatik [[Jaroslav Vojtěch]]. Zabýval se především anglickým humorem a již v době [[První republika|první republiky]] postrádal satirické periodikum, které by se vyrovnalo úrovní britskému [[Punch]]i (1841 - 1992), který v roce [[1940]] dosáhl počtu 175.000 výtisků.
 
Po válce, v červenci [[1945]], sestavil Vojtěch z několika nadšenců redakční radu ([[Zdena Ančík]], [[Václav Lacina]] a [[Ondřej Sekora]]). Název „Dikobraz“ navrhl autor Ferdy Mravence, [[Ondřej Sekora]]. V roce 1947 se k Dikobrazu připojil velice vlivný [[ředitel]] pražského [[Divadlo satiry|Divadla satiry,]] [[Zbyněk Vavřín]].
Tím získal „Dikobraz“ společenskou i finanční stabilitu a stal se neodmyslitelnou součástí českého humoru[[humor]]u a [[Satira|satiry]].
 
== Doba rané totality ==
Po únoru [[1948]] ovládli Dikobraz [[komunisté]], ačkoliv levicové nebo protizápadní zaměření bylo možné pozorovat už u některých vtípků předchozích let. Komunistický režim používal humor jako účinnou zbraň v boji proti tzv. třídnímu nepříteli poměrně často. Hlavním podporovatelem Dikobrazu se od roku [[1948]] stal ministr informací [[Václav Kopecký]]. Ten chtěl dát Dikobrazu [[Jaroslav Hašek|haškovský styl]] satirického zaměření, a proto angažoval komunistického haškologa [[Zdena Ančík|Zdenu Ančíka]]. Tím se dostal do sporu s bigotní stalinistkou [[Anežka Hodinová-Spurná|Anežkou Hodinovou-Spurnou]], která Jaroslava Haška nenáviděla a po jeho útěku z bolševického Ruska jej považovala za zrádce komunismu.
 
V letech 1950 - 1952 byl šéfredaktorem Dikobrazu [[Pavel Kohout]], prosazující stalinskou koncepci. [[Anežka Hodinová-Spurná]] dočasně zvítězila nad Kopeckým.
 
== Doba tání ==
Nástupem [[Eduard Littman|Dr. Eduarda Littmana]] v letech [[1957 ]]/ 58[[1958]] dostal Dikobraz uvolněnější styl a začal se vzdalovat kultu osobnosti, zavedenému Pavlem Kohoutem. Littman byl vášnivým přívržencem [[Nikita Chruščov|Nikity Chruščova]] a časopis se pod jeho vedením liberalizoval.
 
== Littmanův „socialismus s lidskou tváří“ ==
Littman se obklopil novými autory a prosadil je ve všech rubrikách Dikobrazu. V roce [[1961]] udělil čestná uznání [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňkovi Nejedlému]] (84 let) jako nejstaršímu spolupracovníkovi a [[Jan Berwid-Buquoy|Janu Berwidu-Buquoyovi]] (15 let) jako nejmladšímu spolupracovníkovi časopisu Dikobraz od doby jeho založení v roce 1945.
 
Od 60. let přispívali do Dikobrazu vynikající autoři, jejichž díla si získala i mezinárodní pozornost: [[Vladimír Jiránek]], [[Jaroslav Kerles]], [[Jan Kristofori]], Jiří Winter [[Neprakta]], [[Vladimír Renčín]], [[Miroslav Slejška]], [[Jan Vyčítal]] a mnoho dalších. Jenomže daleko větší prostor v dikobrazu měli autoři typu BAPE (Jiří BArtoš a Vladimír PErgler). Na jejich humoru byla nejsměšnější jeho ubohost.
 
V době tzv. Dubčekova [[Pražské jaro 1968|Pražského jara 1968]] začal Dr. Littman tajně spolupracovat s vídeňskou[[vídeň]]skou pobočkou vysílače [[Svobodná Evropa]] (RFE), jehož redaktorovi [[Tibor Zloch|Tiboru Zlochovi]] zasílal různá kurýrní hlášení o poměrech v ČSSR. Zlocha materiály zpracovával a RFE je pak z Mnichova vysílala.
 
== Cesta k nekrologu ==