Caligula: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: hy:Կալիգուլա |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
'''Gaius Caesar Augustus Germanicus''' ([[31. srpen|31. srpna]] [[12]] – [[24. leden|24. ledna]] [[41]]), všeobecně známý spíše pod přízviskem '''Caligula''', byl [[Starověký Řím|římským]] císařem vládnoucím od [[16. březen|16. března]] [[37]] až do okamžiku svého zavraždění o čtyři roky později. Panoval jako v pořadí třetí císař [[Římská říše|římské říše]] a byl členem [[Julsko-klaudijská dynastie|julsko-klaudijské dynastie]], založené [[Augustus|Augustem]].
Caligula byl synem [[Germanicus|Germanika]], synovce a adoptivního syna císaře [[Tiberius|Tiberia]], velice úspěšného generála, jenž náležel ve své době k nejpopulárnějším veřejným osobnostem Říma. Během otcových taženích v [[Germánie|Germánii]] obdržel malý Gaius svoji přezdívku Caligula, znamenající „botička“. Po Germanikově smrti v [[Antiochie|Antiochii]] v roce [[19]] se Caligulova matka [[Agrippina starší]] vrátila se svými šesti dětmi do Říma, kde se zapletla do neustále se zhoršující rozepře s Tiberiem. Tento spor nakonec vyústil v pohromu celé její rodiny, v důsledku čehož se Caligula stal jejím jediným žijícím mužským příslušníkem. Nedotčen smrtícími intrikami [[Lucius Aelius Seianus|Seiana]] a zdánlivě nevzrušen pohnutým osudem svých blízkých příbuzných, přijal v roce [[31]] Tiberiovo pozvání na ostrov [[Capri]], kam se císař ukryl před okolním světem o pět let dříve. Po smrti svého prastrýce a adoptivního děda 16. března 37 se Caligula chopil moci.
Dochovalo se jen málo pramenů vztahujících se ke Caligulově vládě, jež ho popisují nejprve jako umírněného a váženého panovníka, ačkoli v pokročilejší fázi líčí jeho krutost, výstřednost a sexuální zvrácenost, znázorňujíc ho jako [[Tyranie|tyrana]] posedlého šílenstvím. Třebaže spolehlivost těchto zdrojů je obtížné hodnotit, je známo, že v průběhu své krátké vlády Caligula usiloval o zvýšení kompetencí [[Princeps|principa]], jelikož patrně uvažoval o nastolení autoritativnějšího způsobu řízení státu podle [[orient]]álního vzoru. Mnoho pozornosti vynaložil na ambiciózní stavební projekty, především na vybudování přepychových sídel určených pro vlastní potřebu. Vedle toho dal zřídit rovněž dva nové [[akvadukt]]y zásobující vodou město Řím. Slibné počáteční období vyznačující se blahobytem bylo přerušeno četnými administrativními přehmaty vedoucími k hospodářské krizi a hladu. Caligula provedl různé veřejné reformy, jež však brzy vyprázdnily státní pokladnu. Mezinárodněpoliticky významnou událostí byla anexe [[Mauretánie (království)|Mauretánie]], jejíhož krále nechal Caligula zavraždit při jeho návštěvě Říma.
| |||