Verze z 9. 2. 2010, 14:06 editovat TobeBot (diskuse \| příspěvky) 18 990 editací m robot přidal: tr:Locarno Antlaşması ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 6. 2010, 19:17 editovat zrušit editaci Elm (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 64 458 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 32: Německo následně signovalo 24. dubna 1926 zajišťovací smlouvu o přátelství a neutralitě se [[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]] (již 12. října 1925 byla uzavřena obchodní smlouva) a 8. září téhož roku se stalo členem Společnosti národů. [[Edvard Beneš]] přenechal místo v Radě této organizace nově příchozímu německému ministru zahraničí Stresemannovi. Ten obdržel se svým francouzským protějškem Briandem [[Nobelova cena míru\|Nobelovu cenu míru]] za rok 1926. Oba dva se dohodli na schůzce v [[Thoiry]], krátce po vstupu Německa do Společnosti národů, že by se francouzské vojsko stáhlo z levého břehu rýna a Německo uhradilo většinu svých [[válečné reparace\|reparací]]. Tento postup však narazil jak na vnitropolitický odpor v obou státech, tak i nesouhlas Velké Británie, která nebyla nakloněna francouzsko-německému sbližování a jejich bilaterálním smlouvám. Dohody z Locarna byly pozitivním krokem v evropské politice, protože vedly k řešení rúrské krize. Znepřátelené strany se v nich dobrovolně zavazovaly udržovat vzájemný mír. Jejich účinek však měl pouze lokální význam, ~~narozdíl~~na rozdíl například od [[Ženevský protokol\|Ženevské protokolu]]. Německo chtělo ~~prostřednitvím~~prostřednictvím těchto dohod opět upevnit své velmocenské postavení, doufalo ve zrušení omezení síly armády, odvolání viny za první světovou válku, přehodnocení předání svých [[Německé kolonie\|kolonií]] pod mandátní správu a požadovalo stát se stálým členem Rady Společnosti národů, kterým se v rámci rozšíření počtu stálých členů stalo.<ref>[[Alexandr Ort\|ORT, A.]]: ''Evropa 20. století''. Praha 2000, s. 54</ref> == Odkazy ==

Locarnské dohody: Porovnání verzí