Josef Böhm (geodet): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Cepek (diskuse | příspěvky)
m mírně upravená formulace
Cepek (diskuse | příspěvky)
opraveny nepřesnosti z předchozích editací, titul inženýr se píše Ing. a podobně
Řádek 5:
Narodil se jako syn poštovního úředníka v [[Opava|Opavě]]. Tam také studoval a [[maturita|maturoval]] s vyznamenáním na reálném gymnáziu. Již tehdy vynikal zejména v [[matematika|matematice]], [[fyzika|fyzice]] a dalších přírodních vědách. Zeměměřické studium absolvoval na [[České vysoké učení technické|ČVUT]] v [[Praha|Praze]] v letech [[1926]] až [[1929]]. Jeho zájem vzbuzovaly zejména odborné teoretické disciplíny: matematická [[kartografie]], vyšší [[geodézie]] a vyrovnávací počet. Již během studia, které ukončil s vyznamenáním, mu nabídl prof. Fiala místo asistenta na svém ústavu. Mladý inženýr Böhm však nabídku nepřijal; více jej lákala praktická činnost v terénu.
 
===Praxe v terénu===
Po ukončení vojenské služby byla první jeho praxe u katastrálního měřického úřadu ve Frývaldově (dnešní [[Jeseník]]). Hornatý [[okres]] vyhovoval jeho [[sport]]ovnímu založení a práce v tehdejším převážně německém prostředí přispěla k jeho zdokonalení v [[němčina|němčině]]. Poté následovalo pět let výkonné měřické služby u katatrálního měřického úřadu v [[Opava|Opavě]] (do roku [[1937]]) při podrobném mapování území [[Hlučínsko|Hlučínska]] a [[Ostravsko|Ostravska]]. Již tehdy při práci věnoval velkou pozornost teoretickým problémům a v roce [[1935]] obhájil na ČVUT doktorskou disertační práci, jejímž tématem bylo studium obrazu [[geodetická křivka|geodetické křivky]] v konformním zobrazení. Od roku [[1935]] také publikoval v odborných [[geodezie|geodetických]] časopisech.
 
Při obhajobě doktorské práce vzbudil Ing. Böhm zájem přítomného přednosty ústřední triangulační kanceláře v Praze ingIng. Josefa Křováka, který ho v roce [[1937]] povolal do své kanceláře (zde pracoval do roku [[1945]]). Tuto svou činnost při budování geodetických základů našeho státu považoval za nejšťastnější období svého života. Práce v triangulační kanceláři přinášela řadu podnětů k výzkumu. Ukládané nejnáročnější úkoly nutily Ing. Böhma k teoretickému studiu a vedly i k jeho odbornému růstu.
 
Hned v prvých letech byl pověřen vyrovnáním [[triangulační síť|triangulační sítě]] I. řádu, při kterém zavedl přesnější a ekonomičtější výpočetní postup v rovinném zobrazení [[ČSR]] a vypracoval metodiku [[transformace souřadnic|transformací souřadnic]]. Dále byl postaven před úkol vybudovat nové oddělení [[nivelace]], v jehož rámci zaměřil pořad základní nivelační sítě [[Praha]] – [[České Budějovice]]. V dalších letech observoval na řadě bodů triangulační sítě a byl posléze jmenován vedoucím oddělení pro budování nové [[astronomicko–geodetická síť|astronomicko-geodetické sítě]]. V letech 1942–1943 se podílel na budování srovnávací geodetické základny v pražské [[obora Hvězda|oboře Hvězda]], která dodnes slouží jako délkový [[etalon]] pro geodetická měření. Vedl měření geodetické základny u [[Poděbrady|Poděbrad]] a v [[Postupim]]i.
Řádek 15:
 
===Působení na VŠ v Brně===
Své poznatky a informace o budování nové základní sítě pravidelně publikoval a přednášel v rámci tehdejšího Spolku inženýrů a architektů (SIA). TakNebylo proto překvapením, že byl v roce 1945, ihned po znovuotevření vysokých škol, požádán o zorganizování geodetického studia na Vysoké škole technické v Brně, která se následkem válečných událostí ocitla bez učitelského sboru. Ing. Böhm se tohoto úkolu ujal a zdárně jej v krátké době splnil. V roce [[1946]] byl jmenován profesorem pro obor vyšší geodézie a matematické [[kartografie]]. Tehdy také obhájil habilitační práci na [[ČVUT]] na téma ''Zákony přenášení měřických chyb v trigonometrických sítích''.
 
Na [[Vysoká škola technická|VŠT v Brně]] působil šest let jako vedoucí katedry geodézie, kartografie a [[topografie]]. V letech 1947-1948 uskutečnil řadu studijních cest do [[Itálie]], [[Francie]], [[Švýcarsko|Švýcarska]], [[Skandinávie]] a [[Polsko|Polska]]. Získal mnoho poznatků, studijního materiálu a literatury, navázal cenné osobní kontakty s předními evropskými i světovými geodety. V následujícím období věnoval mnoho úsilí psaní učebních textů. Např. jeho ''Vyrovnávací počet'' z roku [[1948]], snad jako první na světě, obsahoval již korelační analýzu. Velký vědecký i praktický zájem vzbudily jeho další práce ''Vyšší geodézie'', ''Matematická kartografie'' a monografie o přesné nivelaci, o transformaci souřadnic, o [[metronomie|metronomii]] a další.
Řádek 22:
 
===ČVUT===
Po dvou letech na VTA byl prof. Böhm vyžádán ministerstvem školství od ministerstva národní obrany a ustanoven [[děkan]]em nově zřízené zeměměřické fakulty na ČVUT v Praze. Zde byl současně pověřen vedením katedry kartografie, později pak i vyšší geodézie. Funkce si vyžadovala mnoho úsilí a času. Pro tehdejší potřeby praxe bylo nutno zřídit čtyři specializace studia a vybavit je potřebnými laboratořemi, zejména vybudovat laboratoř [[kartoreprodukce]]. Došlo k většímu a oboustranně užitečnému sepětí školy a praxe. Zeměměřická fakulta pořádala pro potřeby praxe semináře o nových přístrojích a metodách měření, mnohdy s až 400 účastníky, praxe naopak vypomáhala v přístrojovém vybavení školy. V roce 1957 v rámci jubilea 250 let [[ČVUT]] byla uspořádána mezinárodní geodetická konference. Funkci děkana prof. Böhm vykonával šest let, do roku [[1959]], kdy byladošlo zeměměřickáke fakultasloučení sloučenaoborových s dalšími oborovými stavebními fakultamifakult v komplexní fakultu inženýrského stavitelství.
 
Po sloučení zeměměřické fakulty s dalšími stavebními fakultami zůstal prof. Böhm vedoucím katedry vyšší geodézie a věnoval se další vědecké práci. Zaměřil se především na teorii měření s uplatněním statistických metod, což byla průkopnická práce bez domácích nebo zahraničních předloh. Jeho dvoudílné skriptum (1958-1959) a celostátní učebnice (1964) ''Vyrovnávací počet'' dávaly podněty mnoha začínajícím vědeckým pracovníkům v [[ČSSR]]. Přednesené referáty na mezinárodních konferencích a četné články v zahraničních časopisech vzbudily pozornost ve světové geodetické veřejnosti. Téměř každoročně přednášel prof. Böhm na zahraničních vysokých školách jako hostující profesor o novém pojetí teorie měření.
 
V roce [[1955]] dosáhl hodnosti doktora věd. Obdržel státní vyznamenání ''„Za vynikající práci“'', zlatou Felberovu medaili a další čestná uznání od různých vysokých škol a vědeckých institucí.
Řádek 33:
 
===Sportovní činnost===
Prof. Böhm pokládal za velmi významnou část svého života sportovní a tělovýchovnou aktivitu, která mu pomáhala odpočívat po náročné práci.
 
Od mládí byl výkonným všestranným sportovcem. Na gymnáziu byl oporou lehkoatletického a plaveckého družstva. Jako student založil v [[Opava|Opavě]] první plavecký klub a po létech mu SK Slezan Opava udělil čestné uznání ''„Zakladatel českého plavectví na Opavsku“''. Při studijních cestách v cizině vystoupil na [[Mont Blanc]] a [[Matterhorn]], navštívil norské [[ledovec|ledovce]], sestoupil do kráteru [[Etna|Etny]] apod. V pětapadesáti letech obdržel od Federace alpinismu v Moskvě diplom a odznak ''„Alpinista SSSR“'' za výstup na [[Kazbek (5040 m)]]. 68. narozeniny oslavil druhým výstupem na Mont Blanc. Jako děkan zeměměřické fakulty byl iniciátorem sportovního dění na fakultě. Vedl [[kanoistika|kanoistický]] oddíl, přičemž jako padesátiletý byl třetí v kanoistickém maratonu Budějovice–Praha. Pravidelně navštěvoval lyžařský a plavecký výcvik studentů a dělalo mu potěšení změřit s nimi síly v běžeckém závodě na [[lyže|lyžích]] nebo předvádět uplavání 50 m pod vodou. Při vedení zájezdu na orientační závod do [[NDR]] roku [[1965]] se ho zúčastnil v kategorii mužů starších 50 let a získal mistrovství NDR. Za tělovýchovnou práci se mu dostalo četných uznání.