Zelené řasy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: az:Chlorophyta |
+zapracování informací z Margulis |
||
Řádek 28:
* [[spájivky]] (''Zygnemophyceae'')
}}
'''Zelené řasy''' (''Chlorophyta'') je významné [[oddělení (biologie)|oddělení]] [[jednobuněčnost|jednobuněčných]] i [[mnohobuněčnost|mnohobuněčných]] [[stélka]]tých [[zelené rostliny|zelených rostlin]]. Představují blízké příbuzné [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]] – pokud vyšší rostliny do zelených řas neřadíme, pak jsou zelené řasy nepřirozenou, tzv. [[parafyletismus|parafyletickou]] skupinou.<ref name=ucmp>{{citace elektronické monografie| url = http://www.ucmp.berkeley.edu/greenalgae/greenalgae.html| titul = Introduction to the "Green Algae"| vydavatel = ucmp.berkeley}}</ref><ref>{{citace monografie| url = http://books.google.cz/books?id=_jLl8zIRzucC&pg=PP1&dq=Assembling+the+tree+of+life&ei=5wtqSqeWII3AygTpm_zGBA| vydavatel = Oxford University Press| autor= Cracraft, J.; Donoghue, M.J.| rok=2004 | strany=576}}</ref> Proto se v novějších systémech do taxonu ''Chlorophyta'' zařazují i vyšší rostliny<ref name=adl>{{citace periodika | autor = Sina M. Adl, Alastair G. B. Simpson, Mark A. Farmer, Robert A. Andersen, O. Roger Anderson, John A. Barta, Samual S. Bowser, Guy Bragerolle, Robert A. Fensome, Suzanne Fredericq, Timothy Y. James, Sergei Karpov, Paul Kugrens, John Krug, Christopher E. Lane, Louise A. Lewis, Jean Lodge, Denis H. Lynn, David G. Mann, Richard M. McCourt, Leonel Mendoza, Øjvind Moestrup, Sharon E. Mozley-Standridge, Thoams A. Nerad, Carol A. Shearer, Alexey V. Smirnov, Frederick W. Spiegel, Max F. J. R. Taylor | titul = The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists | periodikum = Journal of Eukaryotic Microbiology | rok = 2005 | ročník = 52 | číslo = 5 | strany = 399-451 | url = http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1550-7408.2005.00053.x |jazyk=anglicky}}</ref> a celý termín pak dostává zcela jiný smysl. Tento článek však pracuje s tradiční parafyletickou variantou. V tomto smyslu je známo 500 rodů a 16 000 druhů zelených řas.<ref name=margulis>{{citace monografie| titul=Kingdoms and Domains - An Illustrated Guide to the Phyla of Life on Earth| příjmení=Margulis| jméno= Lynn | jméno2= Michael J.| příjmení2= Chapman| isbn=0-7167-3026-X| rok=1998}}</ref>
== Stavba ==
===Stélka===▼
{{podrobně|Stélka#Typy stélek řas}}▼
Podoba zelených řas je rozmanitá - od vláken po trubice, jednoduchých listů až mnohem složitějších. Mají různé typy [[stélka|stélek]] - od mikroskopických jednobuněčných až po makroskopické. Mnohé ze zelených řas jsou relativně primitivní jednobuněčné organizmy, často s jediným [[plastid]]em, ale jiné skupiny zelených řas vykazují zvyšující se úroveň vnitřní organizace. Existují tak i zelené řasy jakožto mnohobuněčné rostliny se složitou vnitřní organizací a řízeným růstem a vývojem ([[parožnatky]]), které se považují za nejbližší žijící příbuzné [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]]. Mnoho znaků zelených řas je stejných jako u vyšších rostlin, jsou jim totiž mnohem blíže příbuzné než řasám [[hnědé řasy|hnědým]] a [[červené řasy|červeným]].▼
===Buňka===
Rozměry buňky jsou velice různé – extrémem jsou v tomto ohledu řasy ''[[Ostreococcus|Ostreococcus tauri]]'' (velikost buňky pouhý jeden [[mikrometr|μm]]<ref>{{Citace periodika| pmid = 17460045| issn = 0027-8424| ročník = 104| číslo = 18| strany = 7705-10| příjmení = Palenik| jméno = Brian| spoluautoři = Jane Grimwood, Andrea Aerts, Pierre Rouzé, Asaf Salamov, Nicholas Putnam, Chris Dupont, Richard Jorgensen, Evelyne Derelle, Stephane Rombauts, Kemin Zhou, Robert Otillar, Sabeeha S Merchant, Sheila Podell, Terry Gaasterland, Carolyn Napoli, Karla Gendler, Andrea Manuell, Vera Tai, Olivier Vallon, Gwenael Piganeau, Séverine Jancek, Marc Heijde, Kamel Jabbari, Chris Bowler, Martin Lohr, Steven Robbens, Gregory Werner, Inna Dubchak, Gregory J Pazour, Qinghu Ren, Ian Paulsen, Chuck Delwiche, Jeremy Schmutz, Daniel Rokhsar, Yves Van de Peer, Hervé Moreau, Igor V Grigoriev| titul = The tiny eukaryote Ostreococcus provides genomic insights into the paradox of plankton speciation | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America| rok = 2007| periodikum = Proc Natl Acad Sci U S A.| url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=17460045 |jazyk=anglicky}}</ref>), na opačném konci spektra je třeba obrovská mnohojaderná buňka [[lazucha|lazuchy]] (''Caulerpa'', až jeden metr<ref>{{citace elektronické monografie | url = http://www.brookscole.com/biology_d/templates/student_resources/0030270448_tobin/webbit/ch04-01.html | titul = Caulerpa, The World's Largest Single-celled Organism? | příjmení= Jensen|jméno= Mari N |jazyk=anglicky}}</ref>). Buňky obsahují typickou [[eukaryotická buňka|eukaryotickou výbavu]] a navíc [[plastid]]y primárního typu.
Jejich fotosyntetickými barvivy jsou především [[chlorofyl]] [[chlorofyl a|a]] a [[chlorofyl b|b]], u některých zelených řas ze skupiny ''[[Prasinophyceae]]'' je však dokonce přítomen derivát chlorofylu [[chlorofyl c|c]].<ref name=kalina>{{citace monografie | příjmení = Kalina | jméno = Tomáš | příjmení2 = Váňa | jméno2 = Jiří | titul = Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii | rok = 2005 | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | počet stran = 606 | isbn = 80-246-1036-1}}</ref> Chlorofyly jako takové sice nejsou překryté jinými pigmenty, a proto jsou řasy jasně zelené, ale přesto se u nich další pigmenty v jisté míře vyskytují. Typický je [[beta-karoten|β-karoten]], ale i různé [[xanthofyl]]y ([[lutein]], [[zeaxantin]], [[violaxantin]], [[anteraxantin]], [[neoxantin]], [[sifonein]], [[sifonoxantin]] a podobně).<ref name=kalina />
Řádek 52 ⟶ 49:
| isbn =
| strany = 87
}}</ref> [[Tylakoid]]y srůstají v lamely, ale netvoří [[granum|grana]]. [[Pyrenoid]]y jsou uvnitř chloroplastu, někdy tam je navíc červenavé [[světločivná skvrna|stigma]].<ref name=kalina /> Hlavní zásobní látkou je většinou [[škrob]] (α-1,4-glukan).<ref name=margulis /> Zelené řasy mají v typickém případě dva nebo čtyři [[bičík]]y.<ref name=margulis /> [[Buněčná stěna]] je zpravidla [[Celulóza|celulózní]]
▲===Stélka===
▲{{podrobně|Stélka#Typy stélek řas}}
▲Zelené řasy jsou často jednobuněčné, ale několikrát v evoluční historii zelených řas vznikla do určité míry i mnohobuněčnost.<ref name=margulis /> Podoba zelených řas je rozmanitá - od vláken po trubice, jednoduchých listů až mnohem složitějších. Mají různé typy [[stélka|stélek]] - od mikroskopických jednobuněčných až po makroskopické. Mnohé ze zelených řas jsou relativně primitivní jednobuněčné organizmy, často s jediným [[plastid]]em, ale jiné skupiny zelených řas vykazují zvyšující se úroveň vnitřní organizace. Existují tak i zelené řasy jakožto mnohobuněčné rostliny se složitou vnitřní organizací a řízeným růstem a vývojem ([[parožnatky]]), které se považují za nejbližší žijící příbuzné [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]]. Mnoho znaků zelených řas je stejných jako u vyšších rostlin, jsou jim totiž mnohem blíže příbuzné než řasám [[hnědé řasy|hnědým]] a [[červené řasy|červeným]].
== Rozmnožování ==
Řádek 58 ⟶ 59:
Zelené řasy se rozmnožují [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]] i [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavně]]. Nepohlavní rozmnožování zajišťují vždy jisté [[mitospora|mitospory]], tedy [[spora|spory]] vzniklé [[mitóza|mitózou]] buněk. Tyto spory mají tedy buď [[haploid]]ní [[genom]] (a pak vznikly z haploidního [[gametofyt]]u), nebo [[diploid]]ní genom (a pak vznikly z diploidního [[sporofyt]]u). Spory mohou být jak pohyblivé ([[zoospora|zoospory]]), tak nepohyblivé ([[aplanospora|aplanospory]]).<ref name=kalina />
Ve většině případů dochází pravidelně i k pohlavnímu rozmnožování. To má klasické schéma, při němž nejprve splynou [[cytoplazma|cytoplazmy]] obou pohlavních buněk (tzv. [[plazmogamie]]), načež splynou [[buněčné jádro|jádra]] ([[karyogamie]]). Takto vzniklá [[zygota]] obvykle prochází stádiem klidu (tzv. [[zygospora]]). Pohlavní buňky vznikají z [[vegetativní]]ch buněk nebo v [[gametangium|gamatangiích]], mohou mít různý tvar a různou pohyblivost (trend směřuje k [[oogamie|oogamii]]). Někdy však jsou od sebe pohlavní buňky různého pohlaví k nerozeznání (zuv. [[izogamie]]). V tom případě se tyto „pohlavní typy“ (mating types) často označují znaménky + a -.<ref name=kalina /><ref name=margulis />
==Výskyt==
Řádek 66 ⟶ 67:
Žijí ve sladkých i slaných vodách, kde se přichycují na kameny ve skalnatých pobřežích. Zde přežijí jen díky svému pružnému tělu a schopnosti splývání na vlnách, jinak by je příbojové vlny rozdrtily. Daří se jim hlavně v mělkých, tropických lagunách, kde se vyskytují nejčastěji rody ''[[Caulerpa]]'', ''[[Halimeda]]'' a ''[[Udotea]]'' Dále můžeme zelené řasy spatřit v půdě, na kamenech, na rostlinách, v teplotních extrémech. Jsou důležitými [[primární producent|primárními producenty]] a jsou významnou složkou potravy mnoha organismů. Některé zelené řasy (''[[Trebouxia]]'') tvoří fotosyntetizující část [[lišejník]]ů, některé zase jsou původci infekčních onemocnění (např. ''[[Prototheca]]'', ''[[Chlorella]]'').
Místo s největším počtem řas je bezkonkurenčně [[Sargasové moře]]. Na hladině je tu až 1,7 tun na kilometr čtvereční bičíkatých řas s bohatými stélkami.{{doplnit zdroj}} Vodní zelené řasy jsou tak významnými a početnými producenty biomasy, že každoročně podle odhadů o svých těl zabudují miliardu tun uhlíku.<ref name=margulis />
== Klasifikace ==
| |||