Kniha Júdit: Porovnání verzí

'''Kniha Júdit''' je jednou z [[deuterokanonický spis|deuterokanonických knih]] [[Starý zákon|Starého zákona]]. Katolíci ji pro její povahu řadí mezi dějepisné knihy.

 

== Text ==

Kanonický text knihy Júdit je řecký. Řeckého textu existují však hned tři verze:

# Kodexy [[Septuaginta|Septuaginty]] A a B;

 

== Obsah ==

Kniha popisuje fiktivní příběh o tom, jak [[Asýrie|asyrský]] král Nabukadnésar bojoval proti Médům, až nad nimi zvítězil. Poté se chtěl pomstít západu, který mu v jeho boji nepřispěchal na pomoc. Všichni se mu podvolili, jen Židé nikoli. Ti se naopak opevnili v městě Betulii. Nabukadnésar proti Betulii vyslal vojsko pod vedením Holoferna. [[Ammón]]ec Achior se jej pokusil varovat, že nad Židy bdí jejich Bůh, ale Holofernes ho za trest poslal přímo do Betulie, aby zahynul s tamními obyvateli.

 

 

== Historicita a datace ==

Z historického hlediska je kniha plná do očí bijících rozporů. Hovoří se o asyrském králi Nabukadnésarovi, který sídlil v [[Ninive]], (N. byl králem [[babylon]]ským); chrám stále stojí (za Nabukadnésara byl zničen); Holofernes je vojevůdce z doby vlády perského krále [[Artaxerxés III.|Artaxerxa III.]], který táhl do [[Egypt]]a; město Betulie nám není známo. Spisovatel tedy nejspíše použil známá typická jména, aby sestavil svůj fiktivní příběh. Někteří badatelé se domnívají, že se autor inspiroval Holofernovým tažením do Egypta, avšak z tohoto tažení se Holofernes vrátil živý.

 

 

== Poselství ==

Autor ve svém díle, kde vystupují spíše typické a symbolické postavy než postavy skutečné (Asýrie = úhlavní nepřítel [[Izrael]]e; Nabuchodonosor = totéž; fiktivní město Betulie zastupuje všechny Židy obecně; apod.) popisuje útok Božích nepřítel proti Židům a zdůrazňuje, že hlavní zbraní proti nim je důvěra v Boha provázena postem a modlitbou. Bůh v pravý čas zasáhne, jako už vícekrát v dějinách ([[David]] a [[Goliáš]], [[Jáel]] a [[Sísera]]) skrze slabého, mladého, nejmladšího nebo skrze ženu, aby tak ukázal svou moc. Židé nevítězí skrze meč, ale skrze věrnost Bohu a jeho zákonu.

 

== Judith v moderní literatuře ==

Příběh Júdit pojednaný očima samotné hrdinky zpracoval chorvatský spisovatel a dramatik Miro Gavran v románu Judita (Záhřeb, 2001), do slovenštiny jej přeložil Ján Jankovič.

 

{{Starý zákon}}