Karel Teodor Bavorský (1839): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Carl Theodor in Bayern, typo
Řádek 1:
[[Soubor:Die Gartenlaube (1887) b 053.jpg|thumb|right|Vévoda lékař Karel Teodor]]
'''Karel Teodor Bavorský''', ([[němčina|německy]] ''Carl Theodor in Bayern''), ([[9. srpen|9. srpna]] [[1839]], [[Possenhofen]] - [[30. listopad]]u [[1909]], [[Kreuth]]) byl čtvrtý [[Bavorské království|bavorský]] [[vévoda]]{{#tag:ref|Karlu Teodorovi náležel titul JKV vévoda v Bavorsku (''Herzog in Bayern''). Titul poprvé udělil 16. února 1799 bavorský kurfiřt [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmilián IV.]] (později král Maxmilián I. Josef) svému švagrovi falckraběti [[Vilém Bavorský|Vilémovi z Zweibrückenu-Birkenfeldu-Gelnhausenu]].|group=pozn.}} a vynikající [[Oftalmologie|oční lékař]]. Náležel k vedlejší linii bavorského vládnoucího rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]]. Jeho dcera [[Alžběta Gabriela Bavorská|Alžběta Gabriela]] se v roce [[1909]] stala [[Seznam belgických královen|belgickou]] královnou.
==Dětství==
[[Soubor:Helena Bavorská s rodinou.jpg|thumb|right|150px|Gackel se sourozenci]]
Narodil se jako čtvrté dítě a druhý syn{{#tag:ref|Fakticky se Karel Teodor narodil až jako páté dítě a třetí syn, ale v pořadí druhý narozený Vilém Karel zemřel párněkolik měsíců po narození.|group=pozn.}} z manželství bavorského vévody [[Maxmilián Josef Bavorský|Maxe]] a jeho choti [[Ludovika Bavorská|Ludoviky]]. Manželství rodičů nepatřilo mezi ta šťastná, protože povahy obou manželů byly dosti rozdílné. Vévoda vedl nekonvenční život a rád se pobavil s pěknými ženami, zatímco vévodkyně jako dcera bavorského [[král]]e [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmiliána I.]] považovala [[Stav (sociální skupina)|stavovsky]] nepřiměřený sňatek za potupu.<ref>Bestenreinerová, s. 11</ref> Přesto se v manželství narodilo devět dětí, z nichž se sedm dožilo dospělosti.
[[Soubor:Sissieirmão.jpg|150px|thumb|right|Gackel a [[Alžběta Bavorská|Sisi]]]]
Starší bratr [[Ludvík Bavorský|Ludvík (1831 – 1920)]] se zřekl vévodského titulu z lásky k herečce [[Jindřiška Mendlová|Jindřišce Mendlové]], později povýšené na svobodnou paní z Wallersee. O pět let starší sestra se měla stát rakouskou [[císař]]ovnou, ale [[František Josef I.]] se zamiloval do mladší [[Alžběta Bavorská|Alžběty (1837 - 1898)]], a tak se [[Helena Bavorská|Helena (1834 - 1890)]] nakonec stala manželkou [[Dědičný princ|dědičného prince]] [[Maxmilián Anton Thurn-Taxis|Maxmiliána Thurn-Taxise]]. Sestry [[Marie Bavorská|Marie (1841 - 1925)]] a [[Matilda Bavorská|Matilda (1843 - 1925)]] se provdaly za bratry, [[Korunní princ|korunního prince]] [[František II. Neapolsko-Sicilský|Františka Neapolsko-Sicilského]] a [[hrabě]]te [[Ludvík Trani|Ludvíka Traniho]]. Nejmladší sestra [[Sofie Bavorská|Sofie (1847 - 1897)]] se po nevydařeném zasnoubení s bavorským králem [[Ludvík II. Bavorský|Ludvíkem II.]] stala chotí vévody [[Ferdinand z Alenconu|Ferdinanda z Alenconu]].
Řádek 10:
Karlu Teodorovi se v kruhu rodinném přezdívalo '''''Gackel''''' (Kvokáč) a pro svou veselou povahu byl matčiným oblíbencem. Ze sourozenců měl nejbližší vztah k o dva roky starší sestře Alžbětě, s níž trávil mnoho času v dětských hrách (např. spolu dlouhé hodiny pozorovali zvířata či ptáky).
 
Početná rodina pobývala nejčastěji v paláci na Ludwigstrasse v [[Mnichov]]ě, kde vévoda nechal zbudovat [[cirkus]] či kavárnu ve francouzském stylu<ref>Bestenreinerová, s. 13</ref>, nebo na venkovském sídle [[Zámek Possenhofen|Possenhofen]] u [[Starnberské jezero|Starnberského jezera]]. Na vzdělání a výchovu dohlížela pouze matka, která se snažila dětem zajistit dobré učitele. Učením se ale děti zabývaly především v paláci, kdežto v Possenhofenu měly více volnosti. Hrály si na loukách i v zahradách, v lese pozorovaly zvířata, [[Plavání|plavaly]] v jezeře{{#tag:ref|Když bylo Gackelovi pět let, málem se zkvůli nepozornosti služebné utopil. Proto se otec rozhodl, že děti naučí plavat.|group=pozn.}} nebo [[Jezdectví|jezdily na koních]]. Otec kladl důraz především na fyzickou zdatnost svých potomků a znalosti z lavice považoval za málo důležité.
 
U Gackela se už v raném věku začaly projevovat mnohostranné zájmy. Měl talent téměř na vše, do čeho se pustil. Snadno se učil jazyky, vynikal v [[Přírodní vědy|přírodních vědách]], měl hudební sklony (dobře hrál na [[klavír]] a [[housle]]).<ref>Bestenreinerová, s. 49</ref> Jako všichni ostatní sourozenci jezdil výborně na koni a byl vynikajícím [[Způsoby lovu zvěře|lovcem]]. Slušně ovládal i další sporty, jako [[šerm]] či [[Seznam sportovních disciplín#vodní sporty|vodní sporty]].<ref>Größingová, s. 73</ref>
Řádek 22:
Karel Teodor a [[Saské království|saská]] princezna [[Žofie Saská|Žofie]] se znali od malička. Jejich matky byly dcerami bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, proto Žofie občas pobývala u tety jako společnice Gackelovy nejmladší sestry Žofie. Vévodkyně Ludovika přitom samozřejmě sledovala i vedlejší přínos vzácné návštěvy a doufala ve sňatek svého oblíbeného syna s půvabnou Žofií.
 
V roce [[1864]] se Karel Teodor vypravil na saský královský dvůr, aby se tam se svou sestřenicí zasnoubil. Svatba se konala [[11. únor|11. února]] [[1865]] v [[Drážďany|Drážďanech]]<ref>Bestenreinerová, s. 49</ref> a ještě téhož roku se mladým manželům narodila první dcera [[Amélie Bavorská|Amélie]]. [[Těhotenství]] a [[porod]] však Žofii příliš vyčerpal, měla dýchací potíže a trpěla návaly únavy. Zdravotní stav milované ženy Karla Teodora velmi zneklidňoval, ale začas se Žofii přeci jen vedlo lépe a on mohl doufat v lepší zítřky. Bohužel ne na dlouhonadlouho, protože [[10. březen|10. března]] [[1867]] se stal vdovcem. Žofie podlehla silné [[Chřipka|chřipce]].<ref>Bestenreinerová, s. 50</ref>
 
Celá rodina se snažila, aby mladého muže vrátila zpět do života. Sestry Marie a Alžběta jej zvaly k sobě, otec mu předal správu vévodského majetku<ref>Größingová, s. 76</ref> a král [[Ludvík II. Bavorský|Ludvík II.]] jej rozptyloval státními problémy.{{#tag:ref|Po morganatickém sňatku staršího bratra [[Ludvík Bavorský|Ludvíka]] se Karel Teodor v roce [[1859]] stal příští hlavou rodiny a jako takovému mu náleželo místo v říšské radě. Král [[Ludvík II. Bavorský|Ludvík II.]] často využíval služeb svého přímého "bratrance", ačkoliv ne vždy se Karlu Teodorovi podařilo králi vymluvit jeho nereálné plány.|group=pozn.}}
Řádek 28:
Smysl života našel Karel Teodor ve studiu [[lékařství]]. Smrt milované ženy jej přesvědčila, že už nikdy nechce bezmocně přihlížet smrti blízkých, aniž by se nemohl pokusit tomu vlastnoručně zabránit. I přes své pozdější znalosti a četné úspěchy však nebude moci zachránit svého synovce [[Maxmilián Maria Thurn-Taxis|Maxmiliána Thurn-Taxise]], švagra [[Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský|Karla Ludvíka Habsburského]] nebo bratra Maxe Emanuela.
==Vévoda lékařem==
Z Gackelova rozhodnutí sice nebyla rodina nijak nadšena, protože pro příslušníka šlechty a švagra rakouského císaře se nehodí obyčejné [[Měšťanstvo|měšťanské]] povolání. Ale vzhledem k tomu, že František Josef I. překvapivě projevil pochopení<ref>Größingová, s. 76</ref> pro švagrovo rozhodnutí, mohl Karel Teodor započít svá studia na [[Univerzita Ludvíka Maximiliána|Univerzitě Ludvíka Maxmiliána]] v Mnichově. Zpočátku zde byl spolužáky i profesory přijímán jako znuděný mladík, který si potřebuje ukrátit čas. Gackelova píle, svědomitost a cílevědomost je však záhy přiměla k přehodnocení takovéhotohoto názoru. Příslušnost ke šlechtickým kruhům ale také poskytovala výhodu, protože jeho postavení mu zajišťovalo snazší přístup k vědeckým kapacitám v oboru. Dne [[1. srpen|1. srpna]] [[1872]] byl slavnostně [[Promoce|promován]] [[Doktor medicíny|doktorem medicíny]].<ref>Größingová, s. 77</ref>
 
Dny i noci vévoda nadále vyplňoval studiem a vědeckou činností,{{#tag:ref|O malou dcerku [[Amélie Bavorská|Amélii]] zatím pečovala babička [[Ludovika Bavorská|Ludovika]].|group=pozn.}} např. spolupracoval s prof. [[Ludwig von Buhl|Buhlem]] na výzkumu přenosu [[Tuberkulóza|tuberkulózy]], konzultoval léčebné postupy různých nemocí s prof. [[Theodor Billroth|Billrothem]] či vliv psychiky na pacienta s doktorem [[Bernhard von Gudden|Guddenem]].<ref>Größingová, s. 81</ref>
Řádek 38:
Na jaře roku [[1874]] se Karel Teodor oženil podruhé a vévodkyně [[Ludovika Bavorská|Ludovika]] novomanželům darovala [[Zámek Tegernsee|zámek Tegernsee]]. Svatby, která se konala v zámecké kapli v [[Kleinheubach]]u, se ale pod různými záminkami nezúčastnily císařovna [[Alžběta Bavorská|Alžběta]] ani bývalá královna [[Marie Bavorská|Marie]]. Ovšem bavorský král Ludvík II. uspořádal na počest krásné nevěsty velkolepou oslavu, která vyvrcholila představením [[Richard Wagner|Wagnerovy]] opery ''[[Lohengrin]]'' a při níž Marie Josefa seděla po králově boku.<ref>Größingová, s. 79</ref>
 
S budoucí manželkou, teprve šestnáctiletou [[Portugalské království|portugalskou]] princeznou [[Marie Josefa Portugalská|Marií Josefou]], se Karel Teodor poprvé setkal v parku za přítomnosti švagra [[František II. Neapolsko-Sicilský|Františka II.]] Marie Josefa byla půvabná a na svůj věk i velmi rozumově vyzrálá. Ačkoliv si s ovdovělým vévodou dobře rozuměla, jeho nabídka k sňatku jí překvapila. Vzhledem k tomu, že jí ale nebyl lhostejný a jeho dcera Amélie si ji oblíbila, bylo snadné říci ano.<ref>Größingová, s. 78</ref>
Stejně snadno jako si Marie Josefa získala srdce Karla Teodora, tak snadno si ji oblíbila i jeho rodina. Dokonce vždy kritická císařovna Alžběta se o nové švagrové vyjádřila pochvalně.