Za předpokladu, že by se jednalo o neaktivní kometu nebo o planetku o průměru 1 kilometru, pak by těleso mohlo mít maximální [[Hvězdná velikost|zdánlivou hvězdnou velikost]] (magnitudu) okolo 25<ref name="Hergenrother"/> (Jupiter září asi 130miliardkrát jasněji). Většina prohlídek oblohy zaměřených na hledání planetek využívá širokoúhlých snímků, na nichž nelze zachytit objekty slabší než magnitudy 22 (což jsou tělesa 16krát jasnější než objekty magnitudy 25).<ref name="Hergenrother"/> Dokonce i detekce malých měsíců Jupiteru, které mají menší průměr než 10 kilometrů, je velmi obtížná a lze provést pouze s použitím těch nejlepších teleskopů.<ref name="Sheppard2003">{{cite web |title=New Satellites of Jupiter Discovered in 2003 |publisher=Carnegie Institution (Department of Terrestrial Magnetism) |author=[[Scott S. Sheppard]] |url=http://www.dtm.ciw.edu/users/sheppard/satellites/jup2003.html |accessdate=2009-07-23}}</ref> První z těchto velmi malých měsíců, [[Callirrhoe (měsíc)|Callirrhoe]], byl poprvé pozorován až roku 1999.<ref name="moon1999">{{cite web |title=New moon of Jupiter found |publisher=SpaceFlight Now (University of Arizona News Release) |url=http://spaceflightnow.com/news/n0007/21jovianmoon/ |accessdate=2009-07-23}}</ref>
