'''Aleksandar Stambolijski''' (v [[bulharština|bulharštině]]: '''Александър Стамболийски''') ([[1. března]], [[1879]] - [[14. června]], [[1923]]) byl [[Seznam bulharských premiérů|premiérem]] [[Bulharsko|bulharského státu]] v letech 1918 - 1923; tedy v nelehkém období vyrovnávání se z územními ztrátami, které přinesly předchozí konflikty, hlavně pak spojenectví s [[Centrální mocnosti|centrálními mocnostmi]] v [[první světová válka|první světové válce]].
Právě tomuto spojenectví oponoval, ještě v časech konfliktu byl ale odsouzen k [[doživotí|doživotnímu trestu]] ve vězení. Stambolijski podporoval ideu [[Balkánská federace|balkánské federace]]; sám se neprohlašoval za [[Bulhaři|Bulhara]] ale jihoslovanaJihoslovana. Po první světové válce došlo ke změně [[car]]a (Ferdinand abdikoval ve prospěch svého syna [[Boris III.|Borise III.]]), nová hlava státu Stambolijského omilostnila. Ten zahájil okamžitě předvolební kampaň a ve volbách uspěl. Složil vládu, ve které spolupracoval [[Zemědělský svaz (Bulharsko)|Zemědělský svaz]], tedy významná bulharská politická strana, jíž byl Stambolijským členem, a levicová uskupení.
Jeho vláda prováděleprováděla nepopulární opatření, která však vzhledem ke [[kapitulace|kapitulaci]] [[Bulharsko|Bulharska]] byla nezbytná. Zemí otřásaly nepokoje, problémy v zásobování potravinami, poválečná vyčerpanost, jako i epidemie chřipky. I přesto se Stambolijskému však podařilo získat podporu mezi jednotlivými zeměděci; agrární třída byla v době meziválečného Bulharska poměrně početná a její význam nebyl malý. Přesto s premiérem nebyli spokojeni hlavně vojáci a [[střední třída]]. Jeho vládu svrhl [[Převrat z 9. června (Bulharsko)|převrat]] [[9. června]] [[1923]]; Stambolijski se proti němu postavil, nicméně byl armádou zajat, mučen a popraven.
