Echogenita: Porovnání verzí

'''Echogenita''' je schopnost [[Tkáň|tkání]] a [[orgán]]ů vytvářet při [[Lékařská ultrasonografie|sonografickém]] vyšetření znatelný obraz. Echogenita tkání je podmíněna několika faktory. Předně daná tkáň musí být vůbec schopna přenášet [[ultrazvuk]]ové vlnění, proto například kost nebo vzduchem naplněné plíce nebudou vytvářet řádný obraz, budou ''anechogenní''. Další podmínkou je, aby prostředí nebylo ideálně homogenní. V dané tkáni se musí vyskytovat nehomogenity, na kterých se bude část ultrazvukového vlnění odrážet zpět k sondě a bude detekována a zobrazena jako signál z dané oblasti, tedy například [[Cysta (lékařství)|cysta]] naplněná bezstrukturní tekutinou se bude také jevit jako černá. Echogenita se obvykle hodnotí subjektivně jako vnímaný jas oblasti na monitoru. Podle toho, jak se daná oblast jeví ve srovnání s vnímaným jasem okolí, se hovoří o několika stupních echogenity:

Právě poměrná stálost echogenity zdravých tkání i některých patologicky pozměněných tkání vede k poměrně četným pokusům o využití kvantifikace echogenity jako [[diagnózaDiagnóza (medicína)|diagnostické]] pomůcky nebo dokonce jako vstupu pro [[Počítačová podpora diagnostiky|počítačovou podporu diagnostiky]]. K vlastní kvantifikaci echogenity se používá celá řada ukazatelů, zejména pak:

* statistické vlastnosti stupňů šedi jako velkého souboru dat ([[Míra polohy|průměr]], [[Rozptyl (statistika)|rozptyl]], [[koeficient šikmosti]],..) a analýza [[histogram]]u stupňů šedi