Verze z 16. 5. 2006, 13:02 editovat Aleš Tošovský (diskuse \| příspěvky) 1 270 editací m →‎Svatováclavský chorál: +{{Viz též\|Svatováclavský chorál}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 6. 2006, 23:09 editovat zrušit editaci Jt007 (diskuse \| příspěvky) 75 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 8: == Jaký byl historický kníže Václav? == Kromě díla saského kronikáře [[Widukind z Corvey\|Widukinda z Corvey]], čerpají historici své poznatky o knížeti Václavovi především z početných legend. Podle nich byl Václav na svou dobu neobvykle vzdělaný. Údajně byl vyučován slovanskými kněžími (Pavel, Učen) a babičkou Ludmilou ve [[staroslověnština\|staroslověnštině]], [[latina\|latině]], snad i [[řečtina\|řečtině]]. Toto tvrzení je vzhledem k převažující negramotnosti tehdejších evropských panovníků do značné míry nepravděpodobné. Je proto možné, že autoři legend, mniši, obdařili panovníkovu osobu vlastnostmi, které byly požadovány po řeholnících. Jejich obraz mnicha na trůně připadá některým soudobým historikům značně zkreslený. Roku 921 zemřel kníže Vratislav I. Václavovi bylo tehdy teprve 13 let, proto se poručnické vlády ujala jeho matka Drahomíra a vykonávala ji až do roku 924 nebo 925. Poté vládl Václav osobně. Byl pravděpodobně ženatý, ale jeho manželka mu neporodila syna (buď byla bezdětná nebo se z tohoto svazku narodily pouze dcery). Údajného syna [[Zbraslav\|Zbraslava]], kterého opět vzpomínají legendy, by Václav zřejmě zplodil se svojí souložnicí. Řádek 20: Roku 895 uznala „knížata Čechů“ lenní závislost na východofranské říši, jejíž místo postupně zaujalo Bavorsko v čele s vévodou [[Arnulf\|Arnulfem]] z rodu [[Liutpoldovci\|Liutpoldovců]]. České knížectví se tak za vlády knížat [[Spytihněv I.\|Spytihněva I.]] a [[Vratislav I.\|Vratislava I.]] orientovalo na bavorské vládce, v nichž byla spatřována opora nejprve proti velkomoravské říši, později především proti Sasku. Saští vévodové expandovali směrem na východ proti polabským Slovanům (již počátkem 10.století napadli [[Lužičtí Srbové\|Lužické Srby]] a rychle si je podmanili), proto představovali pro Čechy vážné nebezpečí. Kromě toho uzavřeli jak Češi, tak Bavoři mírovou smlouvu s [[Maďaři\|Maďary]]. Situace v říši se začala měnit po roce 911, kdy vymřeli vládci z ~~roku~~rodu [[Karlovci\|Karlovců]]. Roku 919 byl východofranským králem zvolen saský vévoda [[Jindřich I. Ptáčník]] a brzy dosáhl uznání u dalších vévodů včetně Arnulfa Bavorského (921), kterému přiznal řadu privilegií. Roku 928 sblížilo Arnulfa s Jindřichem příměří uzavřené s Maďary. Nastala otázka, jak se bude dále vyvíjet vztah českého knížectví k říši. Kníže Václav jistě neměl v úmyslu přenést přátelské vztahy, které ho vázaly k Bavorsku, na Sasko. Zbylé vazby knížectví na říši se začaly uvolňovat a Čechy se osamostatnily. To však nehodlali Jindřich s Arnulfem připustit. Roku 929 vtrhla saská a bavorská vojska ze severu a jihozápadu do Čech. Útok nebyl očekáván, a tak pronikla celkem bez problémů až ku Praze. Václav si nepřál, aby jeho země byla vypleněná a vydrancovaná, a raději se podrobil. Výsledkem jednání bylo placení obvyklého tributu, jak o pár let později zaznamenal saský kronikář [[Widukind z Corvey]]. Podle [[František Palacký\|Palackého]] šlo prý o každoroční dávku ve výši 5 tisíc hřiven stříbra a 120 volů. Tento poplatek, o němž se nezmiňuje žádný ze soudobých kronikářů, ale teprve [[Kosmas]], se platil nepravidelně do Bavorska v době vlády [[Karel I. Veliký\|Karla Velikého]] a [[Ludvík I. Pobožný\|Ludvíka Pobožného]] (asi 806–840) a zřejmě byl obnoven roku 895. Nyní se poplatek měl odvádět do Saska a zřejmě šlo opět o dobytek, zlato a stříbro, případně jiné věci. Neplatil se pouze z přemyslovského panství ve středních Čechách, ale z celé země, za jejíhož reprezentanta Václava v říši pokládali (navzdory tomu, že zde stále ještě existovala další „knížata Čechů“). Mohlo tedy jít o obnovení placení tributu zavedeného již v roce 806.

Svatý Václav: Porovnání verzí