Šlikové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nový článek |
m WikiCleaner 0.99 - Opraveny odkazy na rozcestníky |
||
Řádek 6:
Kašpar (před [[1400]]-[[1449]]) byl skutečným zakladatelem věhlasu a bohatství rodu. Na [[Boloňská univerzita|Boloňské univerzitě]] získal titul doktora práv, poté se vrátil do vlasti a sloužil králi [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]], kterého doprovázel na cestách do [[Kostnice]] či [[Basilej]]e. Stal se jeho sekretářem, v roce [[1422]] jej Zikmund povýšil do [[Panský stav|panského stavu]]. V roce [[1427]] se stal pronotářem, poté vicekancléřem a v roce [[1433]] říšským kancléřem. Byl jmenován [[palatin]]em a povýšil do říšského hraběcího stavu. Dědičně získal panství Bassano Vicentino v severní Itálii, [[Sokolov]], Holíč na západním [[Slovensko|Slovensku]], dále také statky na Chebsku a [[Loket]]sku Loketští a Karlovarští měšťané bojovali proti tomuto postavení, k nim se připojily i zájmy saského [[kurfiřt]]a a [[Páni z Plavna|pánů z Plavna]]. S oběma stavy vedli Šlikové domácí válku. Je pravděpodobné, že Kašpar některá privilegia zfalšoval, nejvíce jsou zpochybňovány tituly z Pasounu i Holejče (Holíče), které obdržel těšně před Zikmundovou smrtí.
V roce [[1516]] objevili na šlikovských statcích bohatá ložiska [[Stříbro|stříbrné rudy]]. Štěpán Šlik založil město [[Jáchymov]], kde začal razit [[Jáchymovský tolar|tolar]]y (27,20 gramů čistého stříbra), díky nimž rodina vešla ve známost po celé Evropě. Avšak v roce [[1528]] jim [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]]
Přesto i poté zastávali významné úřady, Albrecht se stal nejvyšším hejtmanem českého vojska, Vavřinec působil jako hejtman [[Staré Město pražské|Starého Města pražského]] a Jáchym fojtem v Horní Lužici a v letech [[1558]]-[[1560]] z postu prezidenta řídil českou komoru. Připojili se k [[české stavovské povstání|odbojným stavům]]. Jindřich Šlik řídil pluk moravských stavů během [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]]. Kryštofa zvolili stavovským direktorem.
[[Jáchym Ondřej Šlik]] ([[1569]]-[[1621]]) od roku [[1606]] působil jako ředitel [[konsistoř]]e podobojí, angažoval se v bojí o [[Rudolfův majestát]]. Odmítl přijmout [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] na českém trůně. Patřil mezi hlavní vůdce protihabsburské opozice, stal se jejich hlavním mluvčím. Po zvolení [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] českým králem přezval psot nejvyššího sudího a [[fojt]]a v [[Horní Lužice|Horní Lužici]], po porážce na Bílé hoře se uchýlil na panství [[Redernové|Redernů]] ve [[Frýdlant]]u, kde jej na rozkaz saského kurfiřta zajali a předali císaři. Jako první vstoupil [[21. červen|21. června]] [[1621]] na lešení s popravčím špalkem na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]].
Po porážce stavů se cesty rodiny rozdělily, jedna část emigrovala, zbytek rodu zůstal ve vlasti. Jindřicha zajali, poté přešel do císařských služeb, pracoval pro [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] a měl za úkol dohlížet na něj. Po jeho zavraždění dostal část jeho jmění. Povýšil do stavu říšského hraběte, opět směl razit mince v [[Planá|Plané]], získal [[Kunštát]], [[Kopidlno]], [[Veliš]] a [[Ploskovice]]. Hraběcí tituly jim králové a císaři uznávali až do 17. století, kdy Jindřich Šlik získal potvrzení od císaře Ferdinanda II.
| |||