Pravoslaví: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 11 lety
→‎Spása: oprava překlepu ve slově "pohřbení"
(zmena polohy obrazku - prekryval TOC)
(→‎Spása: oprava překlepu ve slově "pohřbení")
{{viz též|Spása}}
 
Podle pravoslavné víry byl člověk původně [[stvoření|stvořen]] dokonalý, ale vlastní vůlí se rozhodl pro [[zlo]] a neposlušnost vůči Bohu. Pád člověka odsoudil ke [[smrt]]i; všichni lidé od [[Adam]]a až po [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] (nazývaného ve východní [[tradice|tradici]] Předchůdce) přišli po smrti do místa odloučení od Boha (''[[hádés]]'') (podsvětí, předpeklí). [[Ježíš Kristus]], jehož Bůh Otec poslal do světa, aby [[spása|spasil]] (zachránil) člověka, byl však dokonalý člověk a dokonalý Bůh a tím, že na sebe přijal lidskou [[přirozenost]], byla přirozenost člověka proměněna a člověk tak skrze Ježíše může být účasten božské přirozenosti. Tento proces proměny lidské přirozenosti se zpětně týká i těch, kteří zemřeli před Kristem, protože Kristus po své smrti a pohřebenípohřbení duší sestoupil do pekla a osvobozoval odtud ty, kteří zde byli smrtí zajati. Spása tedy označuje proces záchrany z mučivého odloučení od Boha.
 
Zemřelé poroučí Pravoslaví Bohu a církev se za ně modlí; pravoslavní věří, že nejlepší způsob života je ve společenství pravoslavné církve, neboť ke spáse je nutné přijímat svátostí (svaté Tajiny). Účasti na nebeském životě nemůže dosáhnout člověk sám – je to dar od Boha, který chce navrátit původní vztah s lidstvem. Tento dar ovšem věřící musí sám přijmout, protože nebe nemůže být nikomu vnuceno. Posledním cílem člověka je ve východní teologii θεώσις (''theósis'' zbožštění, v západní teologii pojmu odpovídá [[latina|lat.]] ''divinisatio''), sjednocení s Bohem.
Neregistrovaný uživatel