Dějiny Slovenska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: no:Slovakias historie |
→Bratislava hlavním městem Uherského království: doplnění o panovníky a povstání |
||
Řádek 54:
Na trůn zdecimovaného Uherského království nastoupil [[Ferdinand I. Habsburský]].Jeho soupeřem byl sedmihradský vévoda [[Jan Zápolský]], kterého většina uherských stavů 10. listopadu 1526 zvolila svým králem. Uherským králem se sice stal i Habsburk, když se nechal hrstkou svých přívrženců [[16]].[[prosinec|prosince]][[1526]] zvolit v Bratislavě, zdaleka však neměl v Uhrách takovou podporu jako Zápolský. Ten byl podporován Osmanskou říší. Turci dvakrát (v r. 1529 a 1532) ohrozili Vídeň. Ferdinand si ovšem kromě titulu uherského krále udržel vládu v západním Uhersku, v Chorvatsku a na dnešním Slovensku. Ve zbytku uherského státu se vytvořil [[Budínský pašalík]] se sídlem na území dnešní Budapešti, v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] vládl [[Jan Zápolský]].
Bratislava, (německy) Pressburg, (maďarsky) Poszonyi, se roku [[1536]] stala hlavním městem Uher, byla také korunovačním městem, kde bylo v dómu [[Martin z Tours|Sv. Martina]] korunováno 11 králů (včetně [[Marie Terezie]]) a 8 královen - manželek.
Poměry se komplikovali vážnými náboženskými spory, z Německa se šířila [[reformace]], nejdřív německé obyvatelstvo hornických měst, pak aristokracie a královská města, pak venkov (luteránství). Jejich ochráncem se stal '''palatín''' [[Juraj Turzo]], sídlil v Bytči a ovládl celé území Slovenska po roce [[1614]]. Habsburgové reformaci nepřijali, již koncem [[16. století]] nastalo období [[protireformace]], různé formy násilné [[rekatolizace]] ([[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], [[konfiskace]]).
Nastalo období''' pěti protihabsburských stavovských povstání''' (pod záminkou náboženských a stavovských svobod - nejvíce trpělo území Slovenska) a trvajíci válka s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] končí definitivně až v roce [[1711]] (uzavřen "satmársky" mír v [[Satu Mare]]). V období povstání byl šlechickým sněmem v Banské Bystrici zvolen v roce [[1620]] uherským králem [[Gabriel Bethlen]] a vedl povstání, o půlstoletí později byl šlechtou korunován vůdce čtvrtého povstání Imrich Tôkôli jako "slovenský král", protože z rodného Kežmarského hradu ovládal celé tehdejší Slovensko, i když se stal spojencem Osmanské říše v [[1663]] a pomáhal s obléháním Vídně v [[1683]]. Po potlačení povstání Leopoldem I. habsburským vrcholila rekatolizace, poslední povstání vedl šarišský župan František II.Rákoci a se stotisícovou armádu rolníků ovládl území Slovenska, byl poražen až v [[1708]]. Z období po uzavření míru je znám i zbojnický kapitán z Terchové, [[Juraj Jánošík]],popraven v Liptovském Mikuláši v [[1713]].<ref>Slovensko, vyd.Perfekt, str.21-24,</ref>
== Habsburská monarchie ==
|