Temno (román): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava poměrně matoucího překlepu |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
== Děj ==
{{spoiler}}
Příběh se odehrává v době zápasu o [[Kanonizace|svatořečení]] [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]], začíná korunovací [[Karel VI.|Karla VI.]] ([[1723]], tedy více než sto let po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]]) a končí svatořečením [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] ([[1729]]), kniha tedy popisuje šest let z doby pobělohorské. Příběh se odehrává v [[Praha|Praze]] a na Skalce u [[Opočno|Opočna]]. Do města přijíždí [[regent]] Lhotský ze Skalky, který se spolu s dalšími zástupci slavných rodů zúčastnil korunovace. Žije se svou příbuznou, bohabojnou paní Polexinou Mladotovnou, ve Skalce žije mnoho poddaných, pro příběh j důležitý hlavně myslivec Machovec se svými dětmi (Helenkou a Tomášem) a nevrlý správce Čermák.
Lhotský má v oblibě rodinu myslivce. S Machovcem a jeho synem pořádá hony. Helenka pracuje jako služka u paní Polexiny. Machovec si znepřátelí Čermáka poté, co se vysměje [[peklo|peklu]]. Po českých zemích objevují vyznavači [[Církev československá husitská|husitské víry]], proti nimž všemi možnými prostředky bojuje [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský řád]] v čele s fanatickým [[Antonín Koniáš|páterem Koniášem]]. Myslivec s dětmi chodí do [[kostel]]a, ale správce zjistí, že nedodržují [[půst]], na večer zavírají okenice, a proto pojme podezření, že jsou vyznavači husitské víry. S tímto obvinění ale u Lhotského neuspěje.
Myslivec se setká se svým přítelem Vostrým, jenž je hledán [[katolická církev|katolickou církví]] za svoje náboženské vyznání a rozšiřování [[husitství|husitských]] knih. [[Církev československá husitská|Husitská víra]] prožívá největší rozmach, ale katolické [[misie]] chtějí vyznavače [[Podobojí|přijímání pod obojí]] obrátit zpět na katolickou víru. Jedna taková misie zavítá blízko Skalce v čele s jezuitou Mateřovským, správce ihned udá Machovce, tomu se sice podaří uprchnout, ale děti zůstávají. Jezuité najdou jen myslivcovy děti a nalézají zakázané knihy. Tomáš a Helenka se dostanou do nemilosti paní Polexiny, odsoudí je za kacíře. Jsou vyhnány z myslivny a musí tvrdě pracovat s ostatními poddanými. Po čase je paní Polexina pošle na převýchovu ke svému příbuznému do Prahy. Nejsou vítáni a následně jsou prodání do poddanství k sládkovi Březinovi. Tomáš pracuje na vinicích, setkává se zastánci husitské víry. Helenka se dostává k příbuzné sládka Březiny, paní Lerchové, kde je s donucením převychovávána na katolickou víru ([[rekatolizace|rekatolizována]]). Helenka zjišťuje, že její otec se úspěšně dostal za hranice a plánuje jejich odjezd do ciziny. Během služby u paní Lerchové se Helenka seznámí s jejím vnukem, studentem [[filozofie]], Jiřím Březinou. Později se do sebe, i přestože jejich víra je rozdílná, zamilují, ve společnosti se netrpělivě očekává svatořečení Jana Nepomuckého. Do Prahy přijíždí jezuita Mateřovský, který má jediný cíl, zcela vymýtit husitskou víru v Praze před svatořečením Jana Nepomuckého. Podaří se mu překvapit vinaře při husitské bohoslužbě. Tomášovi s Vostrým se podaří uprchnout. Helenka, s nimi odmítá prchnout, kvůli Jiřímu. U Březinů se rozhoduje, jaké povolání si zvolí Jiří. Otec touží mít ze syna [[kněz]]e, což se nesetká s Jiříkovým nadšením. Stále miluje Helenku. Ona si ale uvědomí, že nikdy nebude spokojeně žít v [[manželství]] s Jiřím. Přijímá tedy otcovu nabídku a odchází za Tomášem do ciziny. Deklamátor Svoboda se vrací z popravy svého bratra a umírá na [[infarkt]] při odhalení další husitské bohoslužby. Poté se v ulicích Prahy oslavuje svatořečení [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]].
| |||