Fotografický objektiv: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: sl:Objektiv |
m WikiCleaner 0.99 - Opraveny odkazy na rozcestníky |
||
Řádek 28:
Objektivy se dále dělí na dvě hlavní skupiny: zrcadlové (reflektory) a čočkové (refraktory). Existují i ojektivy „mezi“ a to katadioptrické.
Důvodem, který vedl k tomuto rozdělení jsou reálné optické vlastnosti materálů z nichž jsou objektivy zhotovovány „[[sklo]]“ a fyzikální zákony. Je třeba si totiž uvědomit, že vnímané (nebo zaznamenávané) světlo je vlastně „směs světel“, tedy elektromagnetického vlnění v určitém vlnovém rozsahu. Každá frekvence (vlnová délka) se v materálu lomí pod jiným úhlem, závislým na indexu lomu materálu a vlnové délce. I když jsou vlnové délky v požadovaném rozsahu obvykle blízké, přece jen způsobují při průchodu čočkou určitý [[rozptyl (fyzika)|rozptyl]], (fyzikální jev). V těch „nejhorších“ objektivech se to projevuje například červeným závojem.
Tuto vlastnost znal už [[Isaac Newton]] a díky jeho objevu existují objektivy, které tuto vadu nemají, protože světlo u nich žádným materiálem neprochází (když vynecháme vzduch). Jsou to objektivy zrcadlové. V základní sestavě mají ovšem tyto objektivy zase některé praktické, ale i teoretické nevýhody. Především jsou rozměrné, obraz je mimo osu a zobrazované pole je na okrajích deformované (koma) tím více, čím je křivost zrcadla vyšší.
Čočkové objektivy se z uvedených důvodů konstruují nikoliv jako jedna čočka, ale jako soustava čoček s cílem co nejvíce potlačit chromatickou vadu při zachování záměru (ohniskové vzdálenosti a světelnosti) a věrnosti obrazu (spektrum, rovinnost). Takový objektiv se označuje obvykle slovem ''panchromatický'' (''pan'' ~ vše, ''chromos'' ~ barva). V počátcích fotografie byla tato vlastnost objektivů vyzdvihována jako důkaz kvality konstrukce, dnes je víceméně očekávána a tak se v označení přestává objevovat.
Zrcadlové objektivy absolvovaly relativně dlouhý vývoj, dnes se uplatňují v [[astrofotografie|astrofotografii]] a především ve špičkových hvězdářských [[dalekohled]]ech. Ve fotografii se používá soustava [[Cassegrain]], jejíž idea vychází z Newtonova objektivu sestaveného ze zrcadel. Zatímco Newtonův objektiv má nelineární jen jedno zrcadlo ([[parabola (matematika)|parabolické]]) a druhé je rovinné, v soustavě Cassegrain jsou nelineární dvě zcadla (klasicky parabola - [[hyperbola]]) a obraz je vyveden v ose objektivu otvorem za hlavní zrcadlo. To mimo jiné zkracuje podstatně stavební délku.
Existují další modifikace tohoto schematu, z nichž nevýznamnější jsou asi objektivy Maksutov, Schmidt (oba s korekcí - meniskem ještě před hlavním zrcadlem) a další s jiným tvarem zrcadel Ritchey-Chretien (hyperbola - hyperbola) - nejznámější kus tohoto typu je na [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleově vesmírném dalekohledu (HST)]].
| |||