Fortuna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo - imperiatrix -> imperatrix |
různé významy, typo, linkfix |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=římské bohyni}}
[[Soubor:Tadeusz_Kuntze_001.jpg|thumb|250px|Tadeusz Kuntze, Fortuna, Národní muzeum [[Varšava]]]]
V [[Římská mytologie|římské mytologii]] je '''Fortuna''' [[bůh|bohyní]] náhody, osudu, je personifikací [[štěstí]], [[naděje]] v dobré pořízení a zosobňuje nevypočitatelnost života. Může být zobrazována zahalená a slepá jako moderní pojetí [[spravedlnost]]i. Jejím ekvivalentem v řecké mytologii je bohyně [[Tyché]], v severské mytologii je to [[Spása]]. Její otec byl [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]] (odpovídá řeckému [[Zeus|Diovi]]), neměla žádného milence, ani děti.
Řádek 4 ⟶ 5:
Fortuna byla v blahoslavené družině, ve které byla i ''[[Copia]]'' (lat. hojnost). Pod jménem ''Annonaria'' chránila dodávky obilí.
Fortunu si například nakláněly a uctívaly matky. Její kult je znám z Říma, ze šestého století př.
Celý římský svět uctíval Fortunu v obrovském množství svatyní a pod různými názvy, které záležely na různých životních okolnostech a na tom, v co lidé věřili, že bude mít ten nejlepší výsledek.
Řádek 10 ⟶ 11:
Fortuna nebyla jen kladnou a pozitivní postavou. Jako ''Fortuna Dubia'' byla nerozhodná, vrtkavá a nespolehlivá, jako ''Fortuna Brevis'' mohla být nevypočitatelná, přelétavá, vrtošivá a nestálá nebo jako ''Fortuna Mala'' mohla dokonce škodit a přivádět lidi do neštěstí.
Její jméno zřejmě bylo odvozeno od [[Vertumnus|
==Fortuna ve středověku==
Řádek 16 ⟶ 17:
Fortuna nezmizela z podvědomí lidí s oslavou křesťanství ani ve středověku (viz kresba vlevo).
[[Soubor:HumiliationValerianusHolbein.jpg
[[Soubor:ADurerFortunaengraving.jpg|thumb|left|[[Albrecht Dürer]]
V [[6. století]] filosof, teolog a politik [[
Všudepřítomné zobrazení kola osudu (Rota Fortuna) se objevuje po celý středověk a bylo také přímým odkazem druhé Boethiovy knihy ''Consolation''. Kolo se ztvárňuje v mnoha případech od malinkých miniatur v [[iluminace|iluminacích]] a rukopisech až po obrovská barevná skleněná okna v katedrálách, podobně jako například v [[Amiens]]. Dáma Fortuna je obvykle představována v nadživotní velikosti, aby se zdůraznila její důležitost. Kolo osudu má obvykle čtyři stupně života, se čtyřmi (nebo více) znázorněnými lidskými postavami. Vlevo je obvykle napsáno ''regnabo'' (měl bych vládnout), nahoře ''regno'' (vládnu) a postava má na hlavě královskou korunu, dále pak sestupně vpravo ''regnavi'' (vládl jsem) a ten nejníže vespod umístěný jedinec je označen ''sum sine regno'' (nemám žádné království). Fortuna jako žena kolem otáčí.
==Fortuna v umění==
[[Soubor:CarminaBurana2.jpg
Fortuna účinkovala v mnohých kulturních dílech středověku. V
Fortuna se objevuje ve 25.
:''Když v nemilosti Fortuny i očích mužů se ocitnu''<br />
:''zapláču zcela sám nad údělem vyděděnce...'' — Sonet 29
[[Carl Orff]] Fortuně věnoval první a poslední část (Fortuna Imperatrix Mundi) svého díla ''Carmina Burana'': Text ze 13.
:''O Fortuna,
:''velut luna
:''statu
:(Ó Fortuno, jsi jak Měsíc
a druhá píseň začíná
:''Fortune plango
:(Rány Fortuny
==Atributy==
Řádek 49 ⟶ 50:
==Svátky==
V římském kalendáři byl zasvěcen Fortuně [[11. červen]], a pak se [[24. červen|24.
==Přídomky Fortuny==
Řádek 81 ⟶ 82:
==Související články==
[[Soubor:Angelo Bronzino - Allegorie Des Glücks.jpg|thumb|250px|[[Angelo Bronzino]]
* [[Romeo a Julie]]
Řádek 98 ⟶ 99:
==Odkazy==
* {{en}} [http://
*
{{commons|Fortuna|Fortuna}}
|