Pražská plošina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zhruba založeno; ještě by to chtělo pár pohledů navíc od landšaftu na jv. a v. kolem Uhříněvsi a Úval |
m →Historie: typo |
||
Řádek 135:
Území náleží ke [[Staré sídelní území|staré sídelní oblasti]], prakticky souvisle obývané po tisíciletí. Vyvýšená místa jako např. [[Slánská hora]], [[Homolka (Stehelčeves)|Homolka]] u [[Stehelčeves|Stehelčevsi]], [[Řivnáč]], [[Šárecké hradiště|Šárka]], [[Butovické hradiště|Butovice]] či [[Zámky]] u Bohnic bývala významnými středisky v předhistorických dobách. V Pražské plošině se nacházejí [[eponym]]ní lokality kultur [[Řivnáčská kultura|řivnáčské]] a [[Knovízská kultura|knovízské]]. Otevřená [[Pražská kotlina]] přitahovala osídlení odedávna. Díky tomu, že umožňovala pozvolný přístup do jinak strmého údolí řeky [[Vltava|Vltavy]] a snadný [[brod]] přes řeku se stala křižovatkou dálkových obchodních cest a postupně i politickým centrem země.
Pražská plošina představuje vlastní jádrovou oblast českého státu; nejstarší [[Přemyslovci|přemyslovská]] [[hradiště]], výšinného typu, se rozkládala na zdejších [[Ostrožna|ostrožnách]] ([[Levý Hradec]] nad levým břehem Vltavy) a [[Budeč (hradiště)|Budeč]] nad soutokem [[Zákolanský potok|Zákolanského]] a [[Týnecký potok|Týneckého potok]]a). Též [[Pražský hrad|Praha]] (tj. Pražský hrad), založená jen o málo později, využila přirozeného návrší, dnes zvaného [[Opyš (Praha)|Opyš]]. Z pozdějších přemyslovských
== Galerie ==
| |||