Vápenka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: ja:石灰窯 |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 12:
K rozvoji pálení vápna docházelo v 13. a 14. století v souvislosti s výstavbou hradů a kamenných kostelů. V Čechách se pálilo např. v [[Bráník]]u, [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Radlice|Radlicích]] či [[Zlíchov]]ě, na [[Morava|Moravě]] jsou záznamy vápenkách v [[Mokrá-Horákov|Mokré]], [[Vyškov]]ě, či [[Brno|Brně]], byly zachovány pozůstatky vápenek v předpolí hradů [[Holštejn (hrad)|Holštejn]] či [[Obřany (hrad)|Obřany]]. Pálení vápna se postupně rozvíjelo na celém území Čech a Moravy. Původně se pálilo v milířích a pecích typu milíře, později se začalo užívat pecí šachtových a kruhových shodně s vývojem vápenictví v [[Evropa|Evropě]]. Drobnější výrobci však stále užívali jednodušší a méně nákladné trychtýřovité pece šachtové. Jednalo se např. o sedláky, kteří se v méně úrodných podhorských oblastech byli nuceni zabývat další činností. Tyto pece se také někdy nazývají jako ''"vápenice"'' či ''"selské vápenice"'' a pálilo se v nich v některých případech téměř až do poloviny 20. století.
K dalšímu rozvoji vápenictví došlo v 19. století, kdy byla potřeba hromadné produkce pro rozvíjející se stavební výrobu, zemědělství i cukrovarnictví. Byly stavěny různé typy moderních pecí a z původně řemeslné výroby se stalo samostatné průmyslové odvětví. Koncem 19. a na počátku 20. století vznikla řada vápenek. V Čechách byla roku [[1872]] vystavěna vápenice a cementárna v [[Beroun]]ě, v roce [[1872]] vápenice v [[Hlubočepy|Hlubočepích]], o něco později vápenky v [[Sušice|Sušici]], [[Vápenný Podol|Vápenném Podole]], [[Litoměřice|Litoměřicích]], [[Železný Brod|Železném
==Druhy vápenek==
| |||