Přeclav z Pohořelé: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 9 lety
m
 
=== Majetková strategie biskupa Přeclava ===
Cílem soustředěného úsilí Přeclava z Pohořelé byla konsolidace pozemkového majetku biskupství. Hlavní centrum tvořilo [[Nisské knížectví]], kterému proto věnoval největší pozornost. V řadě majetkových transakcí odkupoval statky, které se nalézaly roztříštěně uvnitř biskupské země nabonebo v jejím sousedství, a naopak prodával majetky, které s knížectvím územně nesouvisely. Největším prodaným majetkem bylo panství zmíněného hradu Milíč, náležející katedrální kapitule. Jednalo se o statek málo výnosný a od ostatních církevních držav vzdálený, jehož strategická poloha na polských hranicích byla církvi spíše ke škodě než k užitku. Roku [[1358]] jej proto biskup a kapitula prodali [[Konrád I. Olešnický|olešnickému knížeti Konrádovi I.]] Výtěžek sloužil zejména k nákladnému vykoupení hradu [[Frýdberk]]a, jehož majitelé plenili a ohrožovali biskupské vesnice v [[Rychlebské hory|Rychlebských horách]]. Již předtím získal biskup zpět do přímého držení hrady [[Kaltenštejn]] ([[1345]]) a [[Jánský Vrch (zámek)|Javorník]] ([[1348]]). Roku [[1350]] upevnil také dosud spornou svrchovanost biskupství nad městem Wiązów (něm. ''Wansen'') s okolím, tzv. ''wansenskou zastávkou'', na půl cesty mezi Nisou a Vratislaví, a zhruba v téže době též nad městem a hradem [[Pačkov]]em v jihozápadním cípu Niska, kde dal vystavět mohutné, dodnes ve většině hmoty zachované opevnění.
 
Přeclav z Pohořelé se zajímal nejen o rozlohu biskupského panství, ale i o jeho ekonomický rozvoj. Vymohl si na Karlu IV. výslovné potvrzení zakládání vsí na hospodářskému rozvoji příznivějším "německém" ([[Emfyteuze|emfyteutickém]]) právu, a zejména možnost změny práva v již existujících vsích. Německé právo zavedl i do [[Otmuchov]]a ([[1347]]) a na město s německým právem povýšil [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] ([[1373]]).