| třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'')
| řád = [[slézotvaré]] (''Malvales'')
| čeleď = [[bavlníkovité]] (''Bombacaceae
'')
| rod = (''Ochroma'')
| binomické jméno = Ochroma lagopus Sw.
}}
'''Balsový strom''' (''Ochroma lagopus'', Syn.: ''O. pyramidale Urb., O. boliviana Rowlee, O. bicolor Rowlee, O. concolor Rowlee, O. grandiflora Rowlee, O. limonensis Rowlee, O. obtusa Rowlee, O. peruviana Johnston, O. velutina Rowlee'') je strom z čeledi [[bavlníkovité]] (''Bombacaceae''), mající lehké dřevo.
== Výskyt ==
Přírodní výskyt je v deštných pralesech střední a jižní Ameriky. Severní hranice rozšíření stromu je jih Mexika,
* ostrovy [[Karibik]]u ([[Velké Antily|Velké]] a [[Malé Antily]]),
* střední Amerika (jih [[Mexiko|Mexika]], [[Honduras]], [[Belize]], [[Guatemala]], [[Salvador]], [[Nikaragua]], [[Kostarika]], [[Panama]]),
* státy v povodí Amazonky ([[Bolívie]], [[Guyana]], [[Ekvádor]], [[Brazílie]], [[Kolumbie]], [[Surinam]], [[Venezuela]], [[Francouzská Guyana]]).
V zemích výskytu mají balsové stromy odlišné lokální názvy, např. topa (Peru), tacarirua (Venezuela), gatillo (Nikaragua),
guano (Honduras), gonote či maho (Mexiko).
Balsové stromy rostou v přírodě v malých skupinkách daleko od sebe. V Equadoru je známa pod jménem boya. Roste velmi rychle. Za 6 měsíců po vyklíčení má kmen průměr kolem 3 cm a je vysoký asi 30 cm. Kácí se po 6 - 10 letech. To má 18 - 25 m a kmen má průměr 30 - 110 cm. Pokud roste volně, dosahuje průměr kmene až 2 m.
[[Image:Balsa.jpg|thumb|left|Balsové dřevo]]
== Balsové dřevo ==
Balsové dřevo je výrazně pórovité a má mimořádně malou [[hustota|hustotu]] (0,1–0,2, maximálně 0,4 g/cm³).<ref>[http://delta-intkey.com/wood/en/www/bomoclag.htm H.G.Richter, Commercial Timbers]</ref> [[Barva]] dřeva je obecně světlá, vyskytují se odstíny bílé, šedé či světle hnědé.
=== Použití balsového dřeva ===
[[Indiáni]] Jižní Ameriky používají balsové dřevo jako materiál pro stavbu vorů. Ve [[španělština|španělštině]] slovo ''balsa'' znamená ''vor''. Roku [[1947]] se balsové vory dostaly do obecného povědomí díky plavbě norského cestovatele [[Thor Heyerdahl|Thora Heyerdahla]], který za použití původních indiánských technologií vyrobil balsový vor, který nazval [[Kon-Tiki]], a vykonal s ním plavbu dlouhou 6800 km napříč [[Tichý oceán|Tichým oceánem]].
Díky své malé hustotě je balsové dřevo častým materiálem pro stavbu leteckých modelů.
