Verze z 20. 5. 2010, 14:05 editovat SPE (diskuse \| příspěvky) 16 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 5. 2010, 14:16 editovat zrušit editaci SPE (diskuse \| příspěvky) 16 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Dregoviči''' byl jeden z [[Východní Slované\|východoslovanských]] kmenových svazů, které se usadily na západě [[Východoevropská rovina\|Východoevropské roviny]], v dnešním [[Bělorusko\|Bělorusku]] během [[8. století\|8.]] a [[9. století]]. '''Dregoviči''' se poprvé uvádějí v staroruské [[Něstor\|Povesti vremennych let]], známé též jako [[Nestor\|Nestorova]] kronika. Jejich nejdůležitějším centrem byl [[Turov]] (poprvé zmiňován v souvislosti s rokem [[980]]). Jimi obývané území bylo ohraničeno na východě řekou [[Dněpr]], a na jihu překročili řeku [[Pripjať\|Pripeť]] až přibližně k dnešní [[Ukrajina\|ukrajinsko]]-[[Bělorusko\|běloruské]] hranici,. Dále hranici tvořily na západě ~~západoběloruskými~~západoběloruské močály, na severozápadě ~~řekou~~řeka [[Němen]] a na severu přibližně ~~městy~~města [[Lahojsk]] a [[Borisov]] (~~Severně~~severně od [[Minsk\|Minsku]]). Sousedy '''Dregovičů''' byli převážně slovanské kmeny (ze severu, východu a jihu). Ze západu a severozápadu pak sousedili s [[Baltské jazyky\|baltským]] etnikem. Na severu od '''Dregovičů''' ležel kmenový svaz [[Kriviči\|Krivičů]], na východě je [[Dněpr]] odděloval od [[Radimiči\|Radimičů]], na jihovýchodě byli (východní) [[Polané (východní)\|Polané]] a na jihu seděli [[Drevljané]] a poněkud západněji od [[Drevljané\|Drevljanů]] [[Volyňané]]. Na západ od '''Dregovičů''' ležel [[Baltové\|baltský]] kmen [[Jatvingové\|Jatvingů]] a severozápadně na pravém břehu [[Němen\|Němenu]] [[Litevci\|Litvané]].

Dregoviči: Porovnání verzí