|
[[15. červen|15. června]] [[2001]] byl [[Hořovice|hořovickému]] gymnáziu propůjčen čestný titul Gymnázium Václava Hraběte.
== Dílo ==
Kromě básní a menších próz napsal pravděpodobně i jednu divadelní hru, ta se však nikdy nenašla.
Z jeho prozaických děl se dochovala pouze povídka ''Horečka''.
Autor debutoval roku [[1962]] v časopise ''Univerzita Karlova'' a ve vojenském periodiku ''Zápisník''. Básněmi a publicistikou také přispíval do ''Tváře'', kterou redigoval.
V letech 1965–67 se v [[litvínov]]ském ''Docela malém divadle'' jeho básně staly podkladem pro poetické pásmo '''Stop-time''' (v roce 1967 vyšlo i knižně) a některé byly i zhudebněny, například [[Vladimír Mišík|Vladimírem Mišíkem]] (deska ''Pár tónů, které přebývají'' z roku [[1989]]).
Verše působí velmi autenticky, k čemuž přispívá i volný verš, kterým jsou psány.
*''Horečka'', časopisecky [[1967]], knižně [[1994]] – jediná dochovaná povídka
*''Stop-time'', [[1969]]
*''Blues v modré a bílé'', [[1977]]
*''Korunovační blues'', [[1981]]
*''Černé nebe nad městem'', [[1985]]
*''Blues pro bláznivou holku'', [[1991]] – sebrané vydání básní, které připravil už za života
*''[[Blues (sbírka)|Blues]]'', [[1995]]
*''Margot'' – divadelní hra, jejíž rukopis se později ztratil
=== Zhudebněné dílo ===
Václav Hrabě byl sám muzikantem a jeho básně, jak napsal Michal Bystrov, přímo vybízejí k hudebnímu doprovodu<ref>[[Michal Bystrov]]: Zbytečná variace na Hraběte (recenze alba [[Vladimír Veit|Vladimíra Veita]] ''[[Variace na renesanční téma (album)|Variace na renesanční téma]]''), ''[[Lidové noviny]]'' [[9. září]] [[2004]]. [http://www.hutka.cz/veit/html1/neg.html dostupné on-line]</ref>. Přesto ho pro českou hudební scénu objevil až [[Vladimír Mišík]] na přelomu 70. a 80. let 20. století, kdy vyšly na albu skupiny [[Etc...]] ''[[Etc...2]]'' ([[1980]]) tři Mišíkem zhudebněné Hrabětovy básně ''Variace na renesanční téma'', ''Ty II.'' a ''Jam Session''. K Hrabětovi se Vladimír Mišík pak ještě několikrát vrátil (''Tma stéká do kaluží'' na albu ''[[Etc...3]]'' a ''Kdybych už měl umřít'' na albu ''[[Umlkly stroje]]''). Později Hraběte zhudebňoval také písničkář [[Vladimír Veit]]. Na albu ''[[Jménem poezie]]'' jsou básně ''Déšť'', ''Variace na renesanční téma'', ''Jednou'', ''Jam Session'' a ''Noční obraz'', Veitovo album ''[[Variace na renesanční téma (album)|Variace na renesanční téma]]'' ([[2004]]) je celé složené z Hrabětových básní. Čas od času zhudební nějakou báseň některá s českých folkových či rockových kapel (viz seznam<ref>Seznam podle článku Milan Tesař: Básníci ve folku - Václav Hrabě. ''[[Folk & Country]]'' 2/[[2006]], únor, s. 37</ref>).
*Bára & Mariáš, album ''Ptáci nad městem'' ([[1998]]): ''Blues o kartách a vitriolu''
*Bombus Terrestris ([[1999]]): ''Obloha''
*Vespol, demonahrávka ([[2002]]): ''Jednou''
*Na šikmé ploše, album ''Hmota'' ([[2002]]): ''Královnino blues''
*Rauš, ''Valmez 2004'': ''The Happy Furious Song''
*[[Budoár staré dámy]], album ''My o vlku'' ([[2005]]): ''Náměsíčná''
*Kalma: ''Déšť''
*T’N’T, demo [[2005]]: ''Déšť''
== Externí odkazy ==
| 