Česká severní dráha: Porovnání verzí

Přidáno 842 bajtů ,  před 10 lety
m
doplnění zdroje, obtékání obrázků
(upřesnění, typo)
m (doplnění zdroje, obtékání obrázků)
[[Soubor:BNB-network.GIF|thumb|220px|left|Síť železnic BNB. Červeně jsou označeny tratě, které BNB přímo vlastnila. Šedou barvou pak ty, na nichž jen provozovala dopravu<ref>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí, elektronická databáze; Sekera, P.]</ref>.]]
[[Soubor:Budova nadrazi Jedlova.JPG|thumb|220px|left|Česká severní dráha nestavěla žádné honosné nádražní budovy. Stavěla spíš jednoduché účelné stavby, jako je tato ve stanici [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]].]]
Firmu založil v roce [[1867]] [[hrabě]] [[Ernst Waldstein-Wartenberg]], který byl rovněž zakladatelem majetkově spřízněné firmy [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]. Koncese byla udělena už v roce [[1865]], budovat tratě se ale začalo až po prohrané [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. O síť železnic v severních Čechách usilovalo více podnikatelů. Koncese se týkala hlavní tratě z [[Bakov nad Jizerou|Bakova nad Jizerou]] do [[Česká Lípa|České Lípy]] a [[Rumburk]]a a odboček do [[Podmokly|Podmokel]], do [[Warnsdorf]]u a do [[přístav]]u v [[Děčín]]ě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wachsmann
| jméno = V.
| odkaz na autora =
| titul = Severní polabí - od Litoměřic až k Hřensku.
| url = http://www.ukp98.cz/polabi/labe/prumysl.htm
| datum vydání = 1888
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 19.5.2010
| vydavatel = Ústecká kulturní platforma ’98
| místo = Ústí nad Labem
| jazyk = Česky
}}
</ref>
 
Stavba probíhala pomalu, kvůli náročnému horskému terénu a zaměstnávala 10 tisíc dělníků. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech, kdy nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy v roce [[1867]], města Rumburk a Varnsdorf byla připojena až po dvou letech.<ref>{{Citace monografie
| strany = 126
| jazyk = Čeština}}</ref>
Společnost spojila se světem celý region v okolí [[Lužické hory|Lužických hor]]. Provozovala též několik místních drah, včetně tří dnes (2010) již zrušených. Vlastnila tři hraniční přechody do [[Sasko|Saska]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wachsmann
| jméno = V.
| odkaz na autora =
| titul = Severní polabí - od Litoměřic až k Hřensku.
| url = http://www.ukp98.cz/polabi/labe/prumysl.htm
| datum vydání = 1888
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 19.5.2010
| vydavatel = Ústecká kulturní platforma ’98
| místo = Ústí nad Labem
| jazyk = Česky
}}
</ref>
 
V roce [[1882]] došlo ke sloučení s [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou]], se kterou jí už dříve poutal společný lokomotivní i vozový park, stejně jako tarifní politika.
*[http://www.pospichal.net/lokstatistik/14009-bnb.htm Seznam lokomotiv BNB (německy)]
*[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=18970004&seite=00001095 Koncesní listina pro místní dráhu do Dolního Cetna (německy)]
<div style="clear: both;" /></div>
 
[[de:Böhmische Nordbahn]]
 
==Reference==
<references/>
[[de:Böhmische Nordbahn]]
__NOTOC__