Hospodářské dějiny Československa: Porovnání verzí

Na základě rozporů v praktickém uskutečňování privatizace a transformace mezi českými a slovenskými ekonomickými představiteli a disporoporcemi v navrhování a privatizačních projektech podniků celostátního významu docházelo k dramatickému konfliktu mezi vedoucími politiky české a slovenské representace, které vyústily v rozdělení Československa k [[31]].[[prosinec|prosinci]] [[1992]].
 
== [[Zánik Československa]] Obdobía období dělení Československa 1993==
===Rozdělení státního majetku, závazků a kompetencí===
Nemovitý státní majetek byl rozdělený podle místa, kde se nacházel, nebo podle sídla právnické osoby, která vlastnická práva vykonávala.
 
Principem dělení movitého a zahraničního majetku byl poměr počtu obyvatel, tedy 2:1.
 
Dne 29. prosince 1992 federální ministr zahraničí Moravčík podepsal s oběma národními ministry zahraničních věcí (Kňažkem a Zielencem) dohodu o rozdělení majetku federálního ministerstva zahraničí. Více než 700 z necelých 800 zaměstnanců federálního ministerstva přešlo do českého nástupnického ministerstva. Při dělení zahraničních zastupitelství bylo využito skutečnosti, že v mnoha zemích mělo československé zastoupení více budov. Jen v některých případech si nástupnické státy musely hledat nové budovy – Česká republika v Ottawě, Římě a Soulu.
 
Československé státní dráhy byly rozděleny na České dráhy a Železnici Slovenské republiky. Vozový park byl dělen v poměru 2:1.
 
Ústavní zákon ČSFR č. 624/1992 Sb., o zániku funkce soudců a o skončení pracovních a služebních poměrů v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, ze dne 17. prosince 1992 se vypořádal s některými pracovníky a funkcionáři orgánů federace.
 
Téhož dne, 17. prosince 1992, přijalo Federální shromáždění usnesení č. US72/1992 o ústavnosti procesu zániku České a Slovenské Federativní Republiky a vzniku nástupnických států.
 
 
 
===Zřízení hranic a celní správy===
241

editací