Česká severní dráha: Porovnání verzí
nové heslo |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 18. 5. 2010, 13:50
Česká severní dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft, zkratka BNB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu na tratích v severních a středních Čechách.
Historie
Firmu založil v roce 1867 hrabě Ernst Waldstein-Wartenberg, který byl rovněž zakladatelem majetkově spřízněné firmy Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Koncese byla udělena už v roce 1865, budovat tratě se ale začalo až po prohrané prusko-rakouské válce. O síť železnic v severních Čechách usilovalo více podnikatelů. Koncese se týkala hlavní tratě z Bakova nad Jizerou do České Lípy a Rumburka a odboček do Podmokel, do Warnsdorfu a do přístavu v Děčíně.
Stavba probíhala pomalu, kvůli náročnému horskému terénu a zaměstnávala 10 tisíc dělníků. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech, kdy nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy v roce 1867, města Rumburk a Varnsdorf byla připojena až po dvou letech.[2] Společnost spojila se světem celý region v okolí Lužických hor. Provozovala též několik místních drah, včetně tří již zrušených. Vlastnila 3 hraniční přechody do Saska.
V roce 1882 došlo ke sloučení s Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou, se kterou jí už dříve poutal společný lokomotivní i vozový park, stejně jako tarifní politika.
V závěru podnikání společnost vlastnila více než 100 lokomotiv, téměř dva a půl tisíce vagonů a vybudovala 376 km tratí.[3] Zestátněna byla v roce 1908 po bezproblémovém projednání příslušného říšského zákona.
Související články
Externí odkazy
Reference
- ↑ Historie tratí, elektronická databáze; Sekera, P.
- ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 126. (Čeština)
- ↑ Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy