Vědecká knihovna v Olomouci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Darwinek (diskuse | příspěvky)
.changed picture
m typo
Řádek 21:
Při univerzitě vznikla samozřejmě také knihovna. Základ sbírky tvořily dary biskupa, [[kanovník]]ů, zemských úředníků a měšťanů, knihy se však také kupovaly. Počet studentů se totiž stále zvyšoval, takže bylo nutno rozšiřovat také knihovní fond.
 
Katastrofální důsledky měla pro Olomouc [[třicetiletá válka]] a knihovna nebyla výjimkou. Zpočátku se sice díky pobělohorským konfiskacím fond rozrůstal, ovšem osmiletá švédská okupace, která teď už bývalé hlavní město Moravy téměř zlikvidovala, citelně ochudila i knihovnu. Švédská královna [[Kristýna I.|KristinaKristýna]] pověřila své vojevůdce, aby během svých válečných tažení věnovali mimořádnou pozornost uměleckým předmětům. Jediný zbylý jezuita ve městě, knihovník Jiří Pellinga se sice pokoušel knihy utajit, Švédové však univerzitní knihovnu vypátrali a dnes se v literatuře uvádí, že z Olomouce odváželi na sto vozů plně naložených uměleckými předměty, knihami a archiváliemi. Řada olomouckých historických fondů je dnes uložena v [http://www.kb.se/ENG/kbstart.htm Královské knihovně ve Stockholmu] a [http://www.ub.uu.se/eindex.cfm Univerzitní knihovně v Uppsale].
 
Na doplnění univerzitní knihovny bylo v období po třicetileté válce vyčleněno více prostředků a četnější byly také různé knižní dary. Podle dochovaného svazkového katalogu knihovny z roku [[1704]] v ní bylo 4 000-5 000 svazků. Dalších 2 000-2 500 měli u sebe představení a učitelé. V roce [[1773]] byl jezuitský řád zrušen a univerzita i knihovna převedena do správy státu. Členům řádu přitom bylo dovoleno ponechat si knihy, které měli ve svých příručních knihovnách. Po této „redukci“ fondu v něm v roce [[1773]] zůstalo pouze 8091 svazků.