[[Gautama Buddha|Buddhovo]] probuzení ([[Nirvána|nibbána]], v [[sanskrt]]u [[nirvána]] ) bylo zároveň osvobozeníosvobozením od [[Dukkha|utrpení]] i [[Vipassaná|vhledvhledem]] do pravé reality, zejména do skutečné povahy živých bytostí. To, coBuddha objevil, byla skutečnost, že každý jev „existuje“ pouze díky „existenci“ jiných jevů ve velmi složité síti kauzálních vztahů, sahající daleko do minulosti i do budoucnosti. Protože všechny jevy jsou takto podmíněné a pomíjivé ([[aničča]]), nemají žádnou vlastní nezávislou podstatu ([[anattá]]), takže v pravém slova smyslu „neexistují“, i když to tak na pohled vypadá. Všechny jevy jsou tak bezpodstatné a „prázdné“ ([[šúnjata|suňňatá]], v [[sanskrt]]u [[šúnjata]]). Jediný jev, který není podmíněný a pomíjivý, je [[Nirvána|nibbána]], ale i ta je bezpodstatná a „prázdná“.
Zatímco teorie bezpodstatnosti ([[anattá]]) postupuje analyticky tak, že rozkládá skutečnost na základní [[Skandha|složky]], na pouhé prázdné bezpodstatné jevy, teorie závislého vznikání naproti tomu provádí syntézu tím, že ukazuje, že všechny tyto fenomény jsou tak či onak na sobě vzájemně závislé.
